Přeskočit na obsah

Franz Budig

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Franz Budig
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1907 – 1911
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1913 – 1918
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1928
Stranická příslušnost
ČlenstvíKřesťansko-sociální str.
DCSVP

Narození25. března 1870
Boršov, Morava
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí3. ledna 1928 (ve věku 57 let)
Boršov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profesepolitik
CommonsFranz Budig
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Franz Budig (25. března 1870 Boršov[1]2. ledna 1928 Boršov[2][pozn 1][3][4])[5][6] byl československý politik německé národnosti a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Německou křesťansko sociální stranu lidovou.

Navštěvoval národní a měšťanskou školu. Za první světové války sloužil v armádě u zdravotníků v Olomouci.[5]

Patřil k starým zemědělským rodům v Boršově u Moravské Třebové. Politicky aktivní byl již za Rakouska-Uherska jako jeden z předních politiků Křesťansko-sociální strany.[7] Předsedal Katolickému národnímu spolku křesťansko sociálních zemědělců z Moravy.[5]

Ve volbách do Říšské rady roku 1907 se stal poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kam byl zvolen za německý okrsek Morava 18. Usedl do poslanecké frakce Křesťansko-sociální sjednocení. Ve vídeňském parlamentu setrval do konce funkčního období sněmovny, tedy do roku 1911.[8] Na Říšské radě měl přezdívku weiss-schwarze Schwalbe aus Mähren (černobílá vlaštovka z Moravy). Kandidoval i ve volbách do Říšské rady roku 1911, ale zisk mandátu mu unikl o 105 hlasů.[5]

V zemských volbách roku 1913 byl zvolen na Moravský zemský sněm za všeobecnou německou kurii, obvod Jihlava, Boskovice, Svitavy, Dačice atd. Byl kandidátem křesťanských sociálů.[9] V rodné obci působil jako starosta a předseda katolického spolku.[10] Funkci starosty získal roku 1919.[5]

V politice zůstal i po vzniku republiky, nyní za Německou křesťansko sociální stranu lidovou. Od roku 1919 byl členem jejího celostátního vedení.[5] Po parlamentních volbách v roce 1920 se stal poslancem Národního shromáždění. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1925.[11] Po jeho smrti usedl na jeho poslanecké křeslo Rudolf Hawelka.[12]

Profesí byl podle údajů k roku 1925 rolníkem a starostou v Boršově.[13]

Zemřel v Boršově v lednu 1928[4][3] na srdeční chorobu.[10]

  1. V literatuře většinou uváděno datum úmrtí 3. ledna, matriční zápis ovšem uvádí 2. ledna 1928.
  1. SOA Zámrsk, Matrika narozených 1846-1876 v Boršově, sign.M-2 5576, ukn.379, str.165. Dostupné online
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. a b Nová doba, 4. 1. 1928, s. 2.
  4. a b Posl. Fr. Budig zemřel. Národní listy. Leden 1929, roč. 68, čís. 4, s. 3. Dostupné online. 
  5. a b c d e f BALLING, Mads Olle. Von Reval bis Bukarest: statistisch-biographisches Handbuch der Parlamentarier der deutschen Minderheiten in Ostmittel- und Südosteuropa 1919-1945 [online]. Dokumentation Verlag, 1991 [cit. 2014-12-23]. S. 399. Dostupné online. (německy) 
  6. NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... [s.l.]: Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online. S. 101. 
  7. kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 489. 
  8. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  9. MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  10. a b 120. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-01]. Dostupné online. 
  11. Franz Budig [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-01]. Dostupné online. 
  12. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-01]. Dostupné online. 
  13. 1. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-01]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 8. sešit : Brun–By. Praha: Libri, 2007. 225–368 s. ISBN 978-80-7277-257-5. S. 278. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]