Ivan Sviták
PhDr. Ivan Sviták, CSc. | |
---|---|
poslanec Federálního shromáždění (SL) | |
Ve funkci: 1992 – 1992 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | ČSSD (1945–1948) KSČ (1948–1964) KAN (1968) ČSSD (1990–) LB (1992–) |
Narození | 10. října 1925 Hranice Československo |
Úmrtí | 20. října 1994 (ve věku 69 let) Praha Česko |
Příbuzní | Leopold Sviták (děd) Otakar Sviták (strýc) |
Alma mater | Univerzita Karlova VŠ polit. a hosp. věd |
Profese | politik, filozof, pedagog, spisovatel, básník, vysokoškolský učitel a publicista |
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Ivan Sviták (10. října 1925 Hranice – 20. října 1994 Praha) byl český filozof, kritik, básník a politik. Hlásil se k marxistickému humanismu a k tradicím reformního československého socialismu. Pseudonym: Vasil Katyn.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Vyrůstal v Hukvaldech, kde žil jeho děd, Leopold Sviták, konstruktér automobilů. Jeho matka byla Jenovéfa Svitáková. Rodiče se roku 1938 přistěhovali do Prahy (předtím od roku 1933 bydleli v Holoubkově u Rokycan). Ivan Sviták vystudoval gymnázium v Dejvicích a v letech 1943–1944 prodělal totální nasazení v ČKD; zajímala ho filozofie. V letech 1945 až 1949 vystudoval právnickou fakultu UK a zapsal se na přednášky filozofie na Vysoké škole politických a hospodářských věd (dnešní VŠE).[1] V letech 1945–1948 působil jako člen ústřední komise mládeže při Československé sociální demokracii, přičemž v rámci strany reprezentoval radikálně levicové prokomunistické kolaborantské křídlo; roku 1948 po únorovém převratu přešel do KSČ.[2]
Léta 1949 získal titul doktor filozofie a od roku 1949 přednášel dějiny filozofie na Vysoké škole politických a hospodářských věd. V letech 1954–1964 byl vědeckým pracovníkem Filozofického ústavu ČSAV, kde dosáhl titulu kandidát věd. Orientoval se na historii filozofického myšlení a otázky ateismu, později na vztah umění a moci. Od roku 1956 se profiloval jako kritik dogmatického pojetí marxismu. V roce 1964 byl jako „revizionista“ propuštěn z ČSAV a vyloučen z KSČ, když byly v časopise Tvář uveřejněny výňatky z jeho Nevědecké antropologie. V letech 1964–1968 byl spolupracovníkem Filmového ústavu; zde roku 1968 publikoval spis Lidský smysl kultury, v němž se zabýval rolí kultury v moderní společnosti. Koncem 60. let 20. století načas spolupracoval se surrealistickým okruhem UDS (Vratislav Effenberger, Petr Král, Stanislav Dvorský a další) [3]. Přispěl i do sborníku tohoto okruhu Surrealistické východisko.[4] V této době se rovněž zapojil do reformního hnutí pražského jara. Patřil k radikálním intelektuálům, působil jako ideolog Klubu angažovaných nestraníků (KAN).[5] V této době navázal kontakty s přípravným výborem obnovené ČSSD a veřejně podporoval vznik této nekomunistické levicové strany.[1][2]
Po srpnové okupaci roku 1968 emigroval ještě v srpnu do Rakouska a roku 1970 byl zbaven československého občanství (v roce 1971 pak v nepřítomnosti odsouzen za „poškozování důležitých zájmů ČSSR“ na osm let). V školním roce 1968/1969 získal (díky přímluvě Zbigniewa Brzezinského) stáž na Columbia University. V letech 1970–1990 působil v Kalifornii, kde pracoval jako hostující a od roku 1971 řádný vysokoškolský učitel v California State University v Chico. Zabýval se analýzou pokusů o reformu komunistického systému, publikoval v exilových časopisech.[1][2]
V březnu 1990 se vrátil do Československa v letech 1990–1992 opět pracoval ve Filozofickém ústavu ČSAV. Zpočátku se angažoval v obnovené ČSSD, ale pak se s ní rozešel. Ve volbách roku 1992 byl zvolen za koalici Levý blok do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Severomoravský kraj); byl členem Rady Levého bloku. Kriticky se vyjadřoval k politickému vývoji v ČSFR po roce 1990 a nadále prosazoval spojení demokracie a socialismu. Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992.[1][2][6][7]
Jeho strýcem byl Otakar Sviták, československý důstojník, dědem konstruktér Leopold Sviták.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- Lidský smysl kultury: eseje, Praha 1968. Dostupné online.
- Dialektika moci, Kolín nad Rýnem 1973
- Děvčátko s červenou mašlí: povídky a pohádky, Curych 1975
- Nevědecká antropologie: dialectica modo bohemico demonstrata, Chico, Kalifornie 1984
- The philosopher's stone: dialectica modo californico demonstrata, Chico, Kalifornie 1980 (český překlad 1985)
- Národ na křižovatce: dialektika dějin, Praha 1989
- Budoucnost bez komunismu, Praha 1990. Dostupné online.
- Kulatý čtverec: dialektika demokratizace: úvahy a statě, články z let 1968–1969, Praha 1990. Dostupné online.
- Ztracené iluze: výroční zpráva o sametové revoluci, Praha 1990. Dostupné online.
- Cesta odnikud nikam, Praha 1991. Dostupné online.
- Devět životů: konkrétní dialektika, Praha 1992. Dostupné online.
Díla v rozmezí let 1953–1985
[editovat | editovat zdroj]Knihy v češtině
[editovat | editovat zdroj]- Klasikové marxismu-leninismu o boji s náboženstvím, Orbis 1955
- Kapitoly z dějin filosofie. Část 1, [Kapitoly z dějin řecké filosofie] (1953), Orbis 1957. Dostupné online.
- Filosof zdravého rozumu (1957), ČSAV, 1963
- Montaigne (1958), Orbis 1966. Dostupné online.
- Sto tváří lásky (1960), Odeon 1968. Dostupné online.
- Lidský smysl kultury (1964), Československý spisovatel 1968. Dostupné online.
- Hlavou proti zdi (1968), Československý spisovatel, zabaveno 1969
- Nevědecká antropologie (1959–1967), Československý spisovatel, zabaveno 1969
- President (1964), Profil, zabaveno 1969
- Alternativní stanoviska (1965–1967), Melantrich, zabaveno 1970
- Nový horizont (1968), samizdat 1968
- Nové obzory, dialektika realismu (1968–1969), Columbia University N.Y.
- Dialektika moci (1970), Index, Kolín nad Rýnem 1973
- Dialektika pravdy (1973–1981), Index, Kolín nad Rýnem 1984
- Hajaja filosofem: dialektický materialismus pro školy mateřské, (1959–1960) B. m.: [Chico] (I. Sviták), ca 1983. [96] s. Dostupné online.
- Kámen mudrců: dialektika vyložená kalifornským způsobem = The philosopher's stone (d): dialectica modo californico demonstrata. Köln: vytiskl v autorově vlastním nákladu Index, společnost pro československou literaturu v zahraničí, ©1985. 147 s.
Cizojazyčné knihy
[editovat | editovat zdroj]- Verbotene Horizonte, Freiburg: Rombach, 1969
- Parabel, Frankfurt: Fischer, 1970
- Unwissenschaftliche Anthropologie, Frankfurt: Fischer, 1972
- Man and His World, New York: Dell, 1970
- The Czechoslovak Experiment, New York: Columbia, 1971
- Montaigne, CSU: Chico, 1972
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d Ivan Sviták [online]. phil.muni.cz [cit. 2012-09-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Ivan Sviták [online]. csds.cz [cit. 2012-09-04]. Dostupné online.
- ↑ Adam Biro et [René Passeron, Dictionnaire général du surréalisme et ses environs, PUF, 1982, Paříž, 1987, autor hesla: Petr Král, str.394.
- ↑ DVORSKÝ, Stanislav, ed., KRÁL, Petr, ed. a EFFENBERGER, Vratislav, ed. Surrealistické východisko 1938-1968: [systém] UDS. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1969. 290 s. Dostupné online. S. 102 a další.
- ↑ Ivan Sviták: Vaše nynější krize – Přednáška Ivana Svitáka v Klubu angažovaných nestraníků dne 18. dubna 1968 zveřejněná v týdeníku Student dne 30. dubna 1968 (uložena na blisty.cz, 29. 4. 2008)
- ↑ Ivan Sviták [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-09-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-29.
- ↑ Volby do Sněmovny lidu Federálního shromáždění konané ve dnech 5.–6. 6. 1992 na území České republiky [online]. volby.cz [cit. 2012-09-04]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HORÁKOVÁ, Daňa. O Pavlovi. Vydání první. Praha: Torst, 2020, s. 232. 488 s., 2 nečísl. s. obrazových příloh. ISBN 978-80-7215-592-7.
- INDEX, Společnost pro čsl. literaturu v zahraničí, Kolín nad Rýnem, Německo
- Sto českých vědců v exilu. Encyklopedie významných vědců z řad pracovníků Československé akademie věd v emigraci. Příprava vydání Soňa Štrbáňová, Antonín Kostlán; Úvodní slovo Václav Pačes. Praha: Academia, 2011. 608 s. Dostupné online. ISBN 978-80-200-1915-8. Heslo Ivan Sviták, s. 501–504. Autor hesla Jan Mervart.
- ŠEFLOVÁ, Ludmila. České a slovenské knihy v exilu: Bibliografie 1948–1989. 2., oprav. vyd. Praha: Československé dokumentační středisko, o. p. s., 2008. 544 s. Dokumentace československého exilu 1948–1989. [Sviták, Ivan: s. 329–331; Katyn, Vasil, vl. jm. Ivan Sviták: s. 133.] Přístup také z: http://scriptum.cz/cs/periodika/l-seflova-ceske-a-slovenske-knihy-v-exilu-bilbiografie-1948-89 Archivováno 9. 11. 2022 na Wayback Machine.
- ZÍDEK, Petr. Ivan Sviták, skeptický rebel. Právo. Borgis, 22. srpen 2023, roč. 33, čís. 194, s. 9. Článek z cyklu »Nejvlivnější intelektuálové pražského jara«. ISSN 1211-2119.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ivan Sviták
- Ivan Sviták na stránkách Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
- Svět podle Ivana Svitáka Archivováno 15. 12. 2016 na Wayback Machine. pořad Českého rozhlasu, obsahuje množství unkátních rozhlasových nahrávek s hlasem Ivana Svitáka.
- Osoba Ivan Sviták ve Wikicitátech
- Čeští filozofové
- Čeští básníci
- Čeští političtí spisovatelé
- Čeští marxisté
- Čeští emigranti a exulanti
- Američtí vysokoškolští pedagogové
- Poslanci československého Federálního shromáždění
- Českoslovenští politici české národnosti
- Členové KSČ
- Členové SOCDEM
- Členové KANu
- Absolventi Vysoké školy ekonomické v Praze
- Absolventi Univerzity Karlovy
- Narození v roce 1925
- Narození 10. října
- Úmrtí v roce 1994
- Úmrtí 20. října