Přeskočit na obsah

József Hevesi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
József Hevesi
kolem roku 1893
kolem roku 1893
Rodné jménoJózsef Kronstein
Narození15. března 1857
Fegyvernek
Úmrtí20. ledna 1929 (ve věku 71 let)
Budapešť
Místo pohřbeníHřbitov Farkasréti
Povoláníspisovatel, novinář, redaktor
Národnostmaďarská
Alma materUniverzita Loránda Eötvöse
Témataliterární tvorba a žurnalistika
Manžel(ka)Julianna Dick
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

József Hevesi, do roku 1877 József Kronstein (15. března 1857 Fegyvernek20. ledna 1929 Budapešť) byl maďarský židovský spisovatel, novinář, redaktor a dramatik.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině židovského původu Farkasovi Hevesimu (Kronsteinovi) a Fanni roz. Grossové. Jeho manželkou se stala Julianna Dicková.

Vzdělával se soukromě do doby, než ve třinácti letech nastoupil na gymnázium v Kecskemétu, střední školu pak dokončil v kratší době. V roce 1877 odešel do Budapešti, kde studoval na Fakultě humanitních věd univerzity a poté se stal novinářem. V témže roce si nechal pomaďarštit příjmení.

První báseň mu vyšla v roce 1875. Napsal několik článků a povídek o venkově do listu Közvélemény, který redigoval Béla Lukács. József Hevesi byl mimořádně plodným autorem povídek, témata svých příběhů zpracovával lyrickým tónem.

V Budapešti v letech 1880–1881 redigoval Vasárnapi Lapokat; Ellenőr r. 1883; Magyar Salon od 1. května 1884 do září 1891 spolu s Józsefem Feketem; Szépirodalmi Könyvtár, vydaný Kruhem přátel umění v letech 1890–1893, ve 12 svazcích; od května 1893 do května 1894 obrázkový politický deník Szabad Szó, od ledna 1892 obrázkový časopis Magyar Géniusz a od roku 1894 obrázkový měsíčník Otthon.

Jeho spisy byly publikovány v mnoha dalších novinách. V letech 1891–1893 sestavil Magyar Dekameront (vyprávění stovky maďarských spisovatelů). Používal pseudonymy: Figaró, Lucifer. Byl pohřben na hřbitově ve Farkasréti.

Maďarská wikipedie

[editovat | editovat zdroj]
  • Ibolyák. Versek. Budapest, 1879
  • A malom alatt. (Alphonse Daudet után, fordította) Budapest, 1879
  • Névjegyek Janka asztalára. Mezőtúr, 1880. (Elbeszélések)
  • Vig elbeszélések. Esztergom, 1883 – (Mulattató Könyvtár, 22.)
  • A feltámadt halott. Budapest, 1886. (M. Mesemondó 11. sz., névtelenül.)
  • Hamis gyémántok. Novellák. Budapest, 1886
  • Apró történetek. Novellák. Budapest, 1887
  • Nászúton. Novellák. Budapest, 1892
  • Az ár ellen. Regény. Budapest, 1892
  • A gordiusi csomó. Novellák. Budapest, 1895
  • Piros narancsok. Novellák. Budapest, 1900
  • Márkus-téri galambok. Novellák. Budapest, 1903
  • Azur történetek. Novellák. Budapest, 1906
  • Hevesi József válogatott művei. Tíz kötet. Budapest, 1910

Úvod Františka Sekaniny

[editovat | editovat zdroj]
  • Velenczei történetek: sbírka novel. (Benátské historky)
  • Piros narancsok: sbírka novel. (Červené pomeranče)
  • Buddha világból: sbírka novel. (Ze světa Buddhova)
  • Az apai rög: sbírka novel. (Otcovská hrouda)
  • A zár ellen: román (Proti proudu)
  • Eros diadala: román. (Triumf lásky)
  • Milói Venusz: román
  • A becsület: román. (Čest)
  • Lotosz: drama
  • A harmadik: dramolette egy felvonásban. Hetényi Bélával együtt (első előadása: 1885. február 20., a Nemzeti Színházban; a Magyar Salonban II. 1884–1885)
  • A lidércz. Hetényi Bélával együtt (előadták 1885. szeptember 6-án a Budai Színkörben)
  • Ősz és tavasz. Hetényi Bélával együtt (előadták 1886 március 3-án a Nemzeti Színházban)
  • A szamárdiak. Hetényi Bélával együtt (Kecskeméten)
  • Nasztya. Sarapov Sergius együtt (Kecskeméten)
  • A vier évszak. Hetényi Bélával együtt (színmű, Nemzeti Színház, 1897)
  • Hajnali harangszó. Karczag Vilmossal együtt (népszínmű, Népszínház, 1898)
  • A mama (vígjáték; Nemzeti Színház, 1904)
  • Liliomhullás (színmű)

V češtině

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hevesi_József_(író) na maďarské Wikipedii.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Szinnyei József: Magyar írók élete és munkái IV. (Gyalai–Hyrtl). Budapest: Hornyánszky. 1896
  • Magyar életrajzi lexikon I. (A–K). Főszerk. Kenyeres Ágnes. Budapest: Akadémiai. 1967
  • Pintér Jenő. A magyar irodalom története: tudományos rendszerezés, 7. kötet. (A novella és a regény fejlődése/Elbeszélők c. alfejezet.) (1930–1941)
  • Adatai a Petőfi Irodalmi Múzeum katalógusában

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]