Přeskočit na obsah

James Berkeley, 3. hrabě Berkeley

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Admirál James Berkeley, 3. hrabě Berkeley
Narození1679
Gloucester
Úmrtí17. srpna 1736 (ve věku 56–57 let)
zámek v Aubigny
Povolánínámořní důstojník a politik
OceněníPodvazkový řád
Politická stranaWhigové
ChoťLouisa Berkeleyová, hraběnka z Berkeley (od 1711)[1][2]
DětiAugustus Berkeley[1]
Elizabeth Berkeleyová[3]
RodičeCharles Berkeley, 2. hrabě Berkeley a Elizabeth Noelová[3]
PříbuzníGeorge Berkeley, Henry Berkeley, Elizabeth Germainová, Mary Berkeleyová a Anna Chamberová (sourozenci)
Frederick Augustus Berkeley[1], George Cranfield Berkeley[3][1], Elizabeth Cravenová a Georgiana Berkeleyová[3] (vnoučata)
FunkceLord Lieutenant of Gloucestershire (1710–1712)
Lord Lieutenant of Gloucestershire (1714–1736)
první lord admirality (1717–1727)
poslanec anglického parlamentu z let 1701–1702
poslanec anglického parlamentu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

James Berkeley, 3. hrabě Berkeley (James Berkeley, 3rd Earl of Berkeley, 3rd Viscount Dursley, 11th Baron Berkeley) (1680/1681?, Berkeley Castle, Gloucestershire, Anglie – 17. srpna 1736, Château d'Aubigny, Aubigny-sur-Nère, Centre-Val de Loire, Francie) byl britský admirál a státník. Od mládí sloužil u Royal Navy a vynikl ve válce o španělské dědictví. Vzhledem k původu ve vlivné šlechtické rodině dosáhl již v sedmadvaceti letech hodnosti admirála. Později byl v britské historii jedním z nejdéle úřadujících ministrů námořnictva (1717–1727). Zastával také hodnosti u dvora a ve správě několika hrabství, byl rytířem Podvazkového řádu.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]
Hrad Berkeley Castle (Gloucestershire), hlavní sídlo rodu Berkeleyů

Pocházel z významného šlechtického rodu Berkeleyů, byl mladším synem 2. hraběte Berkeleye (1649–1710), který se v politice a u dvora prosadil po Slavné revoluci[4]. James se otcovým dědicem stal po smrti staršího bratra George Berkeleye, vikomta Dursleye (1679–1699). V námořnictvu sloužil od mládí a již v roce 1699 byl poručíkem. Ve dvaceti letech byl povýšen na kapitána a zúčastnil se války o španělské dědictví, vyznamenal se v bitvě u Málagy (1704), v roce 1707 těsně unikl ztroskotání lodi admirála Shovella. Mezitím byl v letech 1701–1702 krátce poslancem Dolní sněmovny (v parlamentu zastupoval město Gloucester[5], v roce 1704 byl s titulem barona Berkeleye povolán do Sněmovny lordů (titul hraběte zdědil po otci až v roce 1710). Souběžně pokračoval ve službě na moři a během roku 1708 dosáhl hodností viceadmirála a admirála. Po nástupu hannoverské dynastie obdržel hodnost komořího krále Jiřího I. (1714–1727).

V letech 1717–1727 byl ministrem námořnictva[6][pozn. 1], od roku 1717 byl též členem Tajné rady a v roce 1718 získal Podvazkový řád, během války čtverné aliance byl na jaře 1719 krátce vrchním velitelem námořnictva s dočasnou hodností velkoadmirála (Admiral of the Fleet). V letech 1717–1736 zastával čestnou hdonost viceadmirála Velké Británie. V případě nepřítomnosti Jiřího I. v Anglii byl několikrát členem místodržitelského sboru (1719, 1720, 1726, 1727). V roce 1727 odstoupil z Walpolovy vlády a přešel do opozice.

Po smrti svého otce převzal také řadu správních funkcí v hrabstvích, kde rodina vlastnila statky. Byl lordem místodržitelem v Gloucestershire (1710–1712 a 1715–1736) a nejvyšším sudím v Surrey (1710–1736). V námořnictvu proslul jako vynikajicí odborník, neuznával ale žádný jiný obor, což z něj v kombinaci s povýšeným aristokratickým chováním činilo značně nepopulární osobnost. Zemřel ve Francii na zámku Château d'Aubigny, který byl dědictvím rodiny jeho manželky po vévodkyni z Portsmouthu, milence Karla II.

Jeho manželkou byla od roku 1711 Louisa Lennox (1694–1716), která byla vnučkou Karla II., sestrou 2. vévody z Richmondu a mimo jiné švagrovou generála 2. hraběte z Albemarle. Z jejich manželství se narodil jediný syn Augustus Berkeley, 4. hrabě Berkeley (1715–1755). V dalších generacích dosáhli vysokých hodností u námořnictva George Cranfield Berkeley (1753–1818) a Maurice Fitzhardinge Berkeley (1788–1867).

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d Kindred Britain.
  2. ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  3. ↑ a b c d Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  4. ↑ Rodokmen hrabat Berkeleyů dostupné online Archivováno 16. 10. 2020 na Wayback Machine.
  5. ↑ James Berkeley, 3. hrabě Berkeley na webu britského parlamentu dostupné online
  6. ↑ Personální obsazení funkce lordů admirality v letech 1660–1870 na webu British History Online dostupné online

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Personální změny ve vládě v roce 1717 byly důsledkem whigistických vnitrostranických sporů. Spolu s premiérem R. Walpolem odstoupil tehdy z čela admirality 1. hrabě z Orfordu a vládnoucí uskupení Stanhope-Sunderland muselo reorganizovat vládu. Berkeley se tak stal prvním lordem admirality, ale jako málo výrazný politik a především námořník se ve funkci udržel i poté, co se Walpole vrátil do úřadu premiéra (1721). Berkeley byl prvním lordem admirality od dubna 1717 do července 1727, tedy plných deset let, přičemž v délce úřadování jej v moderní historii překonali jen vévoda z Yorku (1661–1673), 4. hrabě ze Sandwiche (1771–1782) a 2. vikomt Melville (1812–1827).

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KOVÁŘ, Martin: Velká Británie v éře Roberta Walpola. K vývoji britského státu a britské společnosti v první polovině 18. století; Praha, 2004 ISBN 80-86642-23-2

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=James_Berkeley,_3._hrabě_Berkeley&oldid=23093529“