Jan Zieliński
| Jan Zieliński | |
|---|---|
_(52883593913).jpg) Jan Zieliński na Monte-Carlo Masters 2023 | |
| Přezdívka | Zielak[1] |
| Stát |  Polsko |
| Datum narození | 16. listopadu 1996 (27 let)[2] |
| Místo narození | Varšava, Polsko[2] |
| Bydliště | Varšava, Polsko |
| Výška | 180 cm[2] |
| Hmotnost | 83 kg[2] |
| Profesionál od | 2019 |
| Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 1 212 699 USD |
| Tenisová raketa | Yonex |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 0–2 |
| Nejvyšší umístění | 769. místo (20. září 2021) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 96–63 |
| Tituly | 5 ATP, 5 challengerů, 14 ITF |
| Nejvyšší umístění | 7. místo (19. června 2023) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | finále (2023) |
| French Open | 3. kolo (2022) |
| Wimbledon | 2. kolo (2022) |
| US Open | čtvrtfinále (2022) |
| Smíšená čtyřhra | |
| Tituly | 2 |
| Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | vítěz (2024) |
| French Open | semifinále (2024) |
| Wimbledon | vítěz (2024) |
| US Open | čtvrtfinále (2024) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 28. dubna 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan Zieliński (* 16. listopadu 1996 Varšava) je polský profesionální tenista, deblový specialista. Na grandslamu zvítězil na Australian Open 2024 a ve Wimbledonu po boku Tchwajwanky Sie Šu-wej ve smíšené čtyřhře. Zahrál si rovněž s Monačanem Hugem Nysem finále čtyřhry Australian Open 2023, v němž podlehli Jasonu Kublerovi a Rinkymu Hijikatovi.[3][4] Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál pět deblových turnajů včetně Mastersu Internazionali BNL d'Italia 2023. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal devatenáct titulů ve čtyřhře.[5]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v září 2021 na 769. místě a ve čtyřhře v červnu 2023 na 7. místě. Trénuje ho Mariusz Fyrstenberg.[1][2]
V polském daviscupovém týmu debutoval v roce 2020 kališskou baráží 2. světové skupiny proti Hongkongu, v níž vyhrál se Szymonem Walkówem čtyřhru. Poláci postoupili do 2. světové skupiny po výhře 4:0 na zápasy. V ní opět zvládl deblové utkání po boku Łukasze Kubota proti salvadorskému páru. Do září 2024 v soutěži nastoupil k sedmi mezistátním utkáním s bilancí 0–1 ve dvouhře a 5–2 ve čtyřhře.[6]
Tenisová kariéra
[editovat | editovat zdroj]V roce 2014 ovládl juniorské mistrovství Polska v kategorii osmnáctiletých. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF figuroval nejvýše v březnu 2014 na 25. příčce. V letech 2016–2019 vystudoval bakalářský obor sportovní management na Georgijské univerzitě v Athens, za níž hrál univerzitní tenis. Ve druhém ročníku odešel s Robertem Loebem poražen z finále čtyřhry národního šampionátu NCAA 2017. Do boje o titul postoupili jako šestý pár v historii univerzity, a první od roku 2005.[7]
Na okruhu ATP Tour debutoval červencovou čtyřhrou Swiss Open Gstaad 2021. S krajanem Szymonem Walkówem postoupili až do finále, v němž podlehli Švýcarům Marcu-Andreovi Hüslerovi a Dominicu Strickerovi startujícím na divokou kartu. Na příjmu získali jen jedinou z 35 výměn.[8] Z druhé turnajové účasti, zářijového Moselle Open 2021 v Metách, si již odvezl deblový titul. Po semifinálové výhře nad nejvýše nasazenými Kontinenem s McLachlanem, zdolali ve finále s krajanem Hubertem Hurkaczem monacko-francouzskou dvojici Hugo Nys a Arthur Rinderknech po dvousetovém průběhu. Na cestě za titulem neztratili žádný set. Jednalo se o jejich premiérovou společnou účast.[9][10]
Do čtyř čtyřher nastoupil v lednové soutěži reprezentačních týmů, ATP Cupu 2022. Tři z nich s Walkówem vyhrál, z jedné odešel po boku Hurkacze poražen. V semifinále proti Španělsku odehrál první dvouhru na túře ATP. Na dvacátého hráče světa Pabla Carreña Bustu však získal jen tři gamy. Poláci vypadli po prohře 1:2 na zápasy. O necelé dva týdny později debutoval na grandslamu v mužském deblu Australian Open 2022, kde se jeho partnerem stal Kazachstánec Alexandr Bublik. Na úvod však nenašli recept na americko-jihokorejský pár Marcos Giron a Kwon Sun-u. Do třetího kola se probojoval s Nysem na French Open 2022, než jim stopku vystavili Brit Lloyd Glasspool s Finem Harrim Heliövaarou.[11] V sezóně 2022 dohrál jako poražený finalista čtyřhry na marrákešském Grand Prix Hassan II a letním Winston-Salem Open ze série US Open. Do první z nich zasáhl s Italem Andreou Vavassorim[12] a do druhé s Monačanem Hugem Nysem.[13]
Finále na Grand Slamu
[editovat | editovat zdroj]Mužská čtyřhra: 1 (0–1)
[editovat | editovat zdroj]| Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalista | 2023 | Australian Open | tvrdý |  Hugo Nys
|
 Rinky Hijikata Jason Kubler
|
4–6, 6–7(4–7) |
Smíšená čtyřhra: 2 (2–0)
[editovat | editovat zdroj]| Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz | 2024 | Australian Open | tvrdý |  Sie Šu-wej
|
 Desirae Krawczyková Neal Skupski
|
6–7(5–7), 6–4, [11–9] |
| Vítěz | 2024 | Wimbledon | tráva | Sie Šu-wej
|
 Giuliana Olmosová Santiago González
|
6–4, 6–2 |
Finále na okruhu ATP Tour
[editovat | editovat zdroj]Čtyřhra: 11 (5–6)
[editovat | editovat zdroj]
|
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalista | 1. | červenec 2021 | Gstaad, Švýcarsko | antuka | Szymon Walków
|
 Marc-Andrea Hüsler Dominic Stricker
|
1–6, 6–7(7–9) |
| Vítěz | 1. | září 2021 | Mety, Francie | tvrdý (h) | Hubert Hurkacz
|
Hugo Nys Arthur Rinderknech
|
7–5, 6–3 |
| Finalista | 2. | duben 2022 | Marrákeš, Maroko | antuka |  Andrea Vavassori
|
 Rafael Matos David Vega Hernández
|
1–6, 5–7 |
| Finalista | 3. | srpen 2022 | Winston-Salem, Spojené státy | tvrdý | Hugo Nys
|
Matthew Ebden Jamie Murray
|
4–6, 2–6 |
| Vítěz | 2. | září 2022 | Mety, Francie (2) | tvrdý (h) | Hugo Nys
|
Lloyd Glasspool Harri Heliövaara
|
7–6(7–5), 6–4 |
| Finalista | 4. | leden 2023 | Australian Open, Melbourne, Austrálie | tvrdý | Hugo Nys
|
Rinky Hijikata Jason Kubler
|
4–6, 6–7(4–7) |
| Vítěz | 3. | květen 2023 | Řím, Itálie | antuka | Hugo Nys
|
 Robin Haase Botic van de Zandschulp
|
7–5, 6–1 |
| Finalista | 5. | říjen 2023 | Basilej, Švýcarsko | tvrdý (h) | Hugo Nys
|
Santiago González Édouard Roger-Vasselin
|
7–6(10–8), 6–7(3–7), [1–10] |
| Vítěz | 4. | listopad 2023 | Mety, Francie (3) | tvrdý (h) | Hugo Nys
|
 Constantin Frantzen Hendrik Jebens
|
6–4, 6–4 |
| Vítěz | 5. | březen 2024 | Acapulco, Mexiko | tvrdý | Hugo Nys
|
Santiago González Neal Skupski
|
6–3, 6–2 |
| Finalista | 6. | duben 2024 | Barcelona, Španělsko | antuka | Hugo Nys
|
 Máximo González Andrés Molteni
|
6–4, 4–6, [9–11] |
Tituly na challengerech ATP
[editovat | editovat zdroj]| Legenda |
|---|
| Challengery (0 D; 5 Č) |
Čtyřhra (5 titulů)
[editovat | editovat zdroj]| Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 26. září 2020 | Sibiu, Rumunsko | antuka | Hunter Reese
|
Robert Galloway Hans Hach Verdugo
|
6–4, 6–2 |
| 2. | 17. dubna 2021 | Split, Chorvatsko | antuka | Szymon Walków
|
Grégoire Barrère Albano Olivetti
|
6–2, 7–5 |
| 3. | 10. července 2021 | Braunschweig, Německo | antuka | Szymon Walków
|
 Ivan Sabanov Matej Sabanov
|
6–4, 4–6, [10–4] |
| 4. | 14. srpna 2021 | Meerbusch, Německo | antuka | Szymon Walków
|
 Dustin Brown Robin Haase
|
6–3, 6–1 |
| 5. | 12. března 2022 | Roseto degli Abruzzi, Itálie | antuka | Hugo Nys
|
 Roman Jebavý  Philipp Oswald
|
7–6, 4–6, [10–3] |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jan Zieliński na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Jan Zielinski | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2022-09-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e Jan Zieliński na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 28. dubna 2024
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Poprvé spolu a hned grandslamový titul. Hijikata s Kublerem proměnili divokou kartu v triumf na Australian Open. TenisPortal.cz [online]. 2023-01-28 [cit. 2023-01-29]. Dostupné online.
- ↑ ; ENTWISTLE, Luke. Hugo Nys loses out in Australian Open final. Monaco Life [online]. 2023-01-28 [cit. 2023-01-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Jan Zieliński na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 28. dubna 2024
- ↑ Jan Zieliński na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 28. dubna 2024
- ↑ Jan Zielinski - 2018-19 - Men's Tennis. University of Georgia Athletics [online]. 2019 [cit. 2022-09-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Marc-Andrea Huesler/Dominic Stricker Victorious On Home Soil In Gstaad [online]. ATP Tour, 2021-07-25 [cit. 2021-10-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hubert Hurkacz Beats Pablo Carreno Busta For Metz Title. ATP Tour [online]. 2021-09-26 [cit. 2021-09-29]. Dostupné online.
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Hurkacz získal třetí letošní titul, v Métách vyhrál i čtyřhru. TenisPortal.cz [online]. 2021-09-26 [cit. 2021-09-29]. Dostupné online.
- ↑ Jan Zielinski | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2022-09-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Rafael Matos & David Vega Hernandez Win Marrakech Title In ATP Tour Team Debut. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-04-09 [cit. 2022-04-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ebden/Murray Win Winston-Salem Title In Team Debut. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-08-27 [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Zieliński na Wikimedia Commons - Jan Zieliński na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Jan Zieliński na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Jan Zieliński na stránkách Davis Cupu (anglicky)
- Jan Zieliński v databázi Olympedia (anglicky)
- Jan Zieliński na X (dříve Twitteru)
- Jan Zieliński na Instagramu
