Josef Gudenus

Josef Gudenus
Josef Gudenus
Poslanec Říšské rady
	Ve funkci:; 1882 – 1883
Panovník	František Josef I.
Poslanec Dolnorakouského zemského sněmu
	Ve funkci:; 1880 – 1884
Panovník	František Josef I.
	Ve funkci:; 1896 – 1902
Panovník	František Josef I.
Maršálek Dolních Rakous
	Ve funkci:; 1896 – 1902
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Otto Abensperg-Traun
Nástupce	Frigdian Schmolk
Stranická příslušnost
Členství	Str. ústavověrného velkostatku; Str. konzervativního velkostatku
Narození	31. července 1841; Mühlbach; Rakouské císařství
Úmrtí	17. srpna 1919 (ve věku 78 let); Mühlbach; Rakousko
Choť	Karolína von Colloredo-Mannsfeld
Rodiče	Gabriel Jan Jiří Babtist Virgil Antonín von Gudenus Louisa Tereza z Bartensteina
Děti	Franz Joseph Andreas Heironymus Freiherr von Gudenus
Příbuzní	Heinrich Gudenus a Leopold Gudenus (sourozenci); Gabriel z Gudenus (vnuk)
Profese	politik
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Josef hrabě von Gudenus (Josef František Serafínský Ghislain hrabě z Gudenusu / Joseph Franz Seraphin Ghislain Graf von Gudenus) (31. července 1841 Mühlbach^[2]^[3] – 17. srpna 1919 Mühlbach^[2]^[3]) byl rakouský šlechtic a politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady a maršálek Dolních Rakous. Spolu se svými bratry byl v roce 1907 povýšen do hraběcího stavu.

Biografie

Pocházel ze staré rakouské šlechtické rodiny Gudenusů^[2]^[3], narodil se jako druhorozený syn barona Gabriela Gudenuse (1795–1879) a jeho manželky Luisy, rozené Bartensteinové (1814–1878). Výchovu získal v jezuitském konviktu v belgické Lovani.^[2]

V zemských volbách roku 1880 byl zvolen na Dolnorakouský zemský sněm za kurii velkostatkářskou. Setrval zde do roku 1884. Zastupoval Stranu ústavověrného velkostatku. Na sněm se vrátil roku 1896 a zemským poslancem byl až do roku 1902. Nyní zastupoval Strany konzervativního velkostatku. Od prosince 1896 do prosince 1902 zastával funkci zemského maršálka, tedy předsedy sněmu a nejvyššího představitele zemské samosprávy v Dolních Rakousích (v jiných zemích monarchie se tento post nazýval zemským hejtmanem).^[2]

Působil také jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v doplňovacích volbách roku 1882 za kurii velkostatářskou v Dolních Rakousích. Slib složil 5. prosince 1882. Rezignaci oznámil dopisem 14. dubna 1883.^[4] Ve volebním období 1879–1885 se uvádí jako baron Josef von Gudenus, statkář, bytem Vídeň.^[5] V roce 1882 se uvádí jako německo-liberální (ústavověrný) poslanec Říšské rady.^[6]

Majetek a rodina

Při dělení otcovského dědictví obdržel jako podíl velkostatek Mühlbach v Dolním Rakousku o rozloze 828 hektarů půdy.^[7]

V roce 1872 se ve Vídni oženil s hraběnkou Karolínou Vilemínou Colloredo-Mansfeldovou (1844–1916), dcerou knížete Josefa Colloredo-Mansfelda. Z jejich manželství se narodilo pět dětí. Karolínina mladší sestra Ida (1845–1914) se provdala za Josefova bratra Leopolda.

1. Marie Terezie (1875–1940), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, ∞ 1907 Mořic hrabě Vetter z Lilie (1856–1945), c. k. tajný rada, komoří, poslanec moravského zemského sněmu, poslanec a předseda poslanecké sněmovny Říšské rady, československý senátor, majitel velkostatku Nová Horka
2. Gabriel Maria Leopold (1877–1954), c. k. komoří, plukovník, ∞ 1922 Helena Korompay (1879–1961)
3. Luisa Marie Anna (1877–1947)
4. Ida Aglaja Marie (1880–1973), ∞ 1918 Paul Höger (1877–1951), c. k. plukovník
5. František Josef (1883–1960), JUDr., c. k. komoří, rytmistr, státní úředník, majitel velkostatku Mühlbach, ∞ 1915 Anna Marie svobodná paní Bianchi di Casalanza (1885–1959)

Josefův nejstarší bratr Jindřich (1839–1915) byl majitelem velkostatků v Dolním Rakousku (Waidhofen an der Thaya) a v roce 1907 byl jmenován dědičným členem Panské sněmovny. Další bratr Leopold (1843–1913) byl též politikem a také vysoce postaveným dvořanem (v letech 1904–1913 nejvyšší komoří císařského dvora^[2] Nejmladší bratr Gabriel (1853–1915) vlastnil velkostatek Moravec na Moravě. Všichni sourozenci byli v roce 1907 povýšeni do hraběcího stavu.

Jeho švagrem byl hrabě Jeroným Colloredo-Mansfeld (1842–1881), v letech 1875–1879 rakouský ministr zemědělství.

Odkazy

Reference

↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f BIOGRAPHISCHES HANDBUCH des NÖ LANDTAGES [online]. landtag-noe.at [cit. 2015-08-13]. Dostupné online. (německy)
↑ ^a ^b ^c KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 98. (německy)
↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&size=45&page=182
↑ Vorarlberger Volksblatt 8. 12. 1882, s. 2.
↑ Majetek Josefa Gudenuse in: Schematismus und Statistik des Großgrundbesitzes in den Erzherzogtümern Nieder- und Oberösterreich und im Herzogtume Steiermark; Praha, 1908; s. 83–84 dostupné online

Externí odkazy

[3913844e06e055e8cd81608f22bad0e604d89d2d-1] Darryl Roger Lundy: The Peerage.

[NÖ-2] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f BIOGRAPHISCHES HANDBUCH des NÖ LANDTAGES [online]. landtag-noe.at [cit. 2015-08-13]. Dostupné online. (německy)

[Österreich-Reihe-3] KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 98. (německy)

[alex.onb.ac.at-4] Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.

[ŘR-5] ttps://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&size=45&page=182

[6] Vorarlberger Volksblatt 8. 12. 1882, s. 2.

[7] Majetek Josefa Gudenuse in: Schematismus und Statistik des Großgrundbesitzes in den Erzherzogtümern Nieder- und Oberösterreich und im Herzogtume Steiermark; Praha, 1908; s. 83–84 dostupné online

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

Zemští maršálkové Dolnorakouského zemského sněmu (1861–1918)

Josef František z Colloredo-Mannsfeldu (1861–1867) Adolf Pratobevera z Wiesbornu (1867–1870) Othmar Helferstorfer (1870–1880) Cajetan Felder (1880–1884) Kristián Josef Kinský (1884–1893) Leopold Gudenus (1893–1894) Otto Ehrenreich z Abensperg-Traunu (1894–1896) Josef Gudenus (1896–1902) Frigdian Schmolk (1902–1906) Alois z Liechtensteinu (1906–1918)