Katedrála na Wawelu

Katedrála na Wawelu
	Katedrála na Wawelu v Krakově, pohled z jihu z prostředního nádvoří
Místo
Stát	Polsko
Souřadnice	50°3′16,7″ s. š., 19°56′7,5″ v. d.
Základní informace
Církev	katolicismus
Zasvěcení	Stanisław I. ze Szczepanowa
Architektonický popis
Architekt	Giovanni Battista Trevano a Giovanni Battista Gisleni
Stavební sloh	gotická architektura, románské umění, gotika a baroko
Výstavba	1020
Další informace
Adresa	Krakov, Polsko
Oficiální web	Oficiální web
Kód památky	Ak-1-100/31
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Katedrála na Wawelu, plným názvem Katedrální bazilika svatého Stanislava a svatého Václava, je arcidiecézní kostel na Wawelském pahorku v Krakově v Malopolském vojvodství. Je to polské posvátné místo velkého národního a historického významu a je i polskou kulturní památkou. Tradiční místo korunovací polských králů, z nichž mnozí jsou tu pohřbeni, stejně jako svatí Stanislav a Hedvika z Anjou a další významné osobnosti polského národa.

Historie

První kostel svatého Václava na Wawelu vznikl kolem roku 1020, krátce poté co se stal Krakov biskupstvím. V roce 1038 jej vypálil český kníže Břetislav I. a byl pak přestavěn na kostel sv. Gereona, jehož zbytky jsou zachovány v západním hradním křídle. Druhá katedrála svatého Stanislava a svatého Václava, tzv. Hermannův dóm, vznikla v letech 1090 až 1142. Trojlodní románská bazilika se dvěma chóry, dvěma kryptami a dvěma věžemi padla roku 1305 za oběť požáru, některé části stavby ale zůstaly nepoškozeny.

Roku 1320 byl v zachované části kostela korunován Vladislav I. Lokýtek, který dal ve stejném roce stavět novou, gotickou katedrálu. Roku 1346 byl dostavěn presbytář a roku 1364 loď s transeptem a bočními loděmi. Celek tvoří trojlodní baziliku na obdélném půdorysu s transeptem, delším presbytářem a chórovým ochozem. V dalších stoletích se katedrála různě upravovala a přestavovala a přibývaly další kaple. V katedrále se korunovali polští králové, a to i po roce 1609, kdy králové přesídlili do Varšavy. V letech 1655-1657 a opět roku 1702 zařízení katedrály zničili Švédové, v letech 1895–1910 byla celá stavba důkladně restaurována. Od 19. století se v katedrále začali pochovávat i významní vojevůdci a spisovatelé, ve 20. století i vrcholní politici, naposledy prezident Kaczynski s manželkou (2010). Za druhé světové války Němci katedrálu uzavřeli a část zařízení se ztratila.

Plán katedrály

Zikmundova věž Pokladnice Kaple Czartoryských v přízemí Hodinové věže Síň Kaple Maciejowského Kaple Lipských Kaple Skotnických Kaple Zebrzydowského Zákrystie Kaple Gamratova Mariánská kaple Kaple Tomického Kaple Załuského Kaple Jana Olbrachta Kaple Zadzika Kaple Konarského Kaple Zikmundova Kaple Wazů Kaple Szafrańců v přízemí Vikářské věže Kaple Potockých Kaple Svatého kříže Kaple Svaté trojice Náhrobek sv. Stanislava Hlavní oltář

Popis

Popis zevnějšku

Trojlodní gotická katedrála na obdélném půdoryse se třemi věžemi a věncem kaplí kolem je postavena z bílého vápence a cihel. Na severovýchodní straně k ní přiléhá Zikmundova věž ze 14. století, postavená jako část opevnění hradu Wawel, s helmovou střechou ze 16. století. Ve třetím patře věže visí zvon svatého Zikmunda o průměru 2,5 metru a váze asi 10 tun. Byl objednán Zikmundem Starým v roce 1520 u norimberského zvonaře Hanse Behema. Na severozápadě přiléhá nejvyšší „Hodinová věž“, gotická stavba z cihel s barokní helmicí ze 17. století. První hodiny byly instalovány roku 1521. K jihozápadnímu rohu katedrály přiléhá „Vikářská věž“ se čtyřmi zvony, zvaná také „Věž stříbrných zvonů“. Spodní část věže je pozůstatek románské katedrály a vedle věže je východ z královské hrobky.

Na severovýchodě se ke katedrále přimyká pokladnice a kapitulní knihovna. Na jihu se nachází renesanční kaple dynastie Wasů a renesanční Zikmundova kaple s pozlacenou střechou. Slouží jako pohřební kaple posledních Jagellonců a vznikla v letech 1524 až 1533. Na její východní stěně visí stříbrný triptych Panny Marie, dílo umělců z Norimberku.

Popis vnitřku

U vchodu do katedrály visí mamutí kost, velrybí žebro a kel nosorožce, které snad měly chránit katedrálu před zlem. Vnitřek katedrály byl pozdějšími úpravami silně pozměněn, v lodi a presbytáři se však zachovala gotická okna a křížové klenby. Na stěnách lodi jsou dřevěné sochy čtyř Učitelů církve (kolem 1500), na různých místech flanderské tapiserie ze 2. poloviny 17. století. Uprostřed lodi v křížení je barokní mauzoleum (confessio) svatého Stanislava z roku 1629, sarkofág pobitý stříbrným plechem s baldachýnem. Presbytář je od barokně přestavěného ochozu oddělen plnými stěnami. Vnitřní zařízení katedrály je z doby její barokizace ze 17. a 18. století. Autory barokního zařízení jsou většinou italští umělci jako: Giovanni Trevano, Giovanni Battisti Gisleni, Francesco Placidi a Kacper Bazanka. Tvůrci předbarokního inventáře jsou Veit Stoss, Bartholomeo Berrecci, Giovanni Maria Padovano a Santi Gucci. Hlavní oltář je barokní z roku 1650 s obrazem Ježíše Krista na kříži. Na obou stranách stojí raně barokní chórové lavice z roku 1620. Na jednom z oltářů se nachází krucifix ze 14. století. Varhany jsou z roku 1785.

Pohřbení v katedrále

Polští králové

Polští svatí

Stanislav I. ze Szczepanowa (1030–1079), krakovský biskup a mučedník
Hedvika z Anjou (1374–1399), polská královna

Další osobnosti

Tadeusz Kościuszko (1746–1817), vojevůdce a generál
Józef Poniatowski (1763–1813), generál
Adam Mickiewicz (1798–1855), básník a spisovatel
Juliusz Słowacki (1809–1849), romantický básník a dramatik
Cyprian Kamil Norwid (1821–1883, zem z jeho hrobu ve Francii), básník a malíř
Józef Piłsudski (1867–1935), velitel a vrcholný politik
Władysław Sikorski (1881–1943), generál a exilový premiér
Adam Stefan Sapieha (1867–1951), krakovský arcibiskup a kardinál
Lech Kaczyński (polský prezident, 1949–2010) a jeho manželka Maria Kaczyńska

Kapitula

Kapitula byla založena kněžnou Ziębickou. Budova pochází z 15. století a původně zde bydleli kanovníci. Roku 1775 přestavěna na archiv a knihovnu s cennými rukopisy a inkunábulemi, která patří k nejstarším v Polsku.

Jiné

Katedrála je přístupná bezbariérově speciálním bočním vchodem.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Bazylika archikatedralna św. Stanisława i św. Wacława w Krakowie na polské Wikipedii a Wawel Cathedral na anglické Wikipedii.

Literatura

Krakau: Ein Führer durch Symbole, Sehenswürdigkeiten und Attraktionen. Krakov : Wydawnictwo GAUSS, 2011
Jabloński, R. Kraków and Surroundings. Warsaw : Festina Publishers, 2005, ISBN 83-920325-2-7.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Katedrála na Wawelu na Wikimedia Commons
Téma Katedrála na Wawelu ve Wikicitátech
Webové stránky Wawelu
Informace o Wawelu
Bazylika archikatedralna św. Stanisława i św. Wacława - Katedra na Wawelu na portalu polska-org.pl (polsky)