Kostel Všech svatých (Sedlec)
| Kostel Všech svatých | |
|---|---|
 Hřbitovní kaple Všech svatých v Sedlci u Kutné Hory | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Souřadnice | 49°57′43,04″ s. š., 15°17′17,85″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | katolická církev |
| Farnost | Římskokatolická farnost Sedlec |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotika |
| Výstavba | 14. století |
| Další informace | |
| Adresa | Sedlec, Česko |
| Ulice | Zámecká a Starosedlecká |
| Oficiální web | Oficiální web |
| Kód památky | 30874/2-1082 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Všech svatých byl původně součástí cisterciáckého kláštera v Sedlci u Kutné Hory. Areál hřbitova s kostelem ve stylu vrcholné gotiky z doby kolem roku 1400, upraveným architektem J. B. Santinim ve formách barokní gotiky na počátku 18. století, je zapsán na seznamu kulturních památek České republiky.[1] V podzemní části se nachází kostnice (ossuarium), která je přístupná veřejnosti.
Historie
[editovat | editovat zdroj]S budováním hřbitovní kaple Všech svatých se začalo na počátku 14. století. Dvouvěžová hřbitovní kaple s kostnicí měla dvě podlaží. Nahoře se nacházela kaple a ve spodním patře kostnice.[2] V roce 1421 byla stavba zasažena ničivým požárem založeným husity. Po zrušení hřbitova na konci 15. století byly exhumované kosti uloženy vně i uvnitř podzemní kaple, kde je poloslepý sedlecký mnich v roce 1511 seskládal do velkých pyramid.
Kaple byly znovu obnoveny mezi lety 1703–1710 v souvislosti s celkovou obnovou kláštera podle koncepce opata Snopka a architekta Jana Blažeje Santiniho - Aichela. Autorem sochařské výzdoby z této doby je Matěj Václav Jäckel, který vytvořil sochu Panny Marie Immaculaty na štítu kostela a samostatně stojící sochu Jana Nepomuckého před kostnicí.
Významným mezníkem v historii kaple se stal letopočet 1784. V tomto roce Josef II. zrušil kromě jiných také sedlecký klášter a klášterní majetek odkoupili Schwarzenbergové z Orlíka. Ti nechali kostnici upravit do nynější podoby. Autorem světově unikátní výzdoby z lidských kostí se stal řezbář František Rint z České Skalice. Smyslem kosterní výzdoby je Memento mori – pamatuj na smrt. Jedná se o křesťanskou výzvu k pamatování na poslední věci člověka. Kostnice je místem naděje, že mrtví budou vzkříšeni k věčnému životu.[3]
V průběhu let se objekt v důsledku statické poruchy vychýlil od svislé osy o téměř 0,5 metru. Dalším problémem byla extrémní vlhkost dolní kaple, v jejímž důsledku trpěla nejen kosterní výzdoba, ale i zdivo, omítky a štuková výzdoba. V roce 2014 byla zahájena etapová rekonstrukce památky včetně přístavby obchodně provozních prostor a zázemí pro zaměstnance.[4][5]
Santiniho přestavby
[editovat | editovat zdroj]Santiniho úpravy zde nebyly tak velké jako v klášteře. Stavbu bylo nutné staticky zajistit, proto Santini vestavěl štít mezi věže západního průčelí a přístavbou západní předsíně. Věže jsou rozdělené vodorovnými římsami a vrchol je zakončen arkádami s lucernou. Vertikalitu kostela Santini zdůraznil odstupňovaným opěrným gotickým systémem a umístěním vertikálních okenních otvorů. Okna jsou zakončena lomeným obloukem a jejich výplň je tvořena trojicí jeptišek s kružbou. Některé otvory jsou zazděné. Na detailu kružeb si můžeme všimnout trojlístků. Na štítu je vidět opět odstupňovaný opěrný systém s oknem zakončeným lomným obloukem.
Více než exteriéru stavby se Santiniho úpravy dotkly kostnice, v níž ve formě štukových žeber vytvořil devět klenebních polí včetně malého presbytáře. Ve stylu svého specifického architektonického projevu, barokní gotiky upravil i interiér, včetně návrhu výzdoby z kostí a dalších doplňků jako např. řezaných korun nad pyramidami, svícnů (fiál) aj. Z kostí je zde vyobrazený znak knížecího rodu Schwarzenbergů, který se nachází u hlavního vchodu nad vstupním portálem. Dále mu lze připsat nástupní schodiště vedoucí do prostoru kostnice a dekoraci kleneb, včetně dvou polí zachované gotické klenby.[6] Zde se také nachází vstupní lomený oblouk, který je zakončen do konzol. Změnil tak orientaci vstupu do obou podlaží.
Sedlecká kostnice
[editovat | editovat zdroj]
Sedlecká kostnice má zajímavou historii. Původně to byl hřbitovní kostel zdejšího cisterciáckého kláštera. Podle pověsti přinesl opat sedleckého kláštera Heidenreich hrst země z Božího hrobu v Jeruzalémě a rozesel ji po hřbitově. Hřbitovní půda se tak stala součástí Svaté země a proto se sem pohřbívalo nejen z Čech, ale i z okolních zemí.[7] Tisíce lidí zde našly poslední odpočinek také v dobách epidemií. Podle dochovaných pramenů sedlecký hřbitov zabíral plochu 3,5 hektaru a bylo zde pochováno na 40 tisíc křesťanů. Na konci 15. století byla většina hrobů zrušena a kosterní ostatky zemřelých byly uloženy do spodní kaple kostela.[8]
Návštěvnost
[editovat | editovat zdroj]| Rok | Počet návštěvníků |
|---|---|
| 2015 | 333 350 |
| 2016 | 376 713 |
| 2017 | 431 444 |
| 2018 | 446 949 |
| 2019 | 482 627 |
| 2020 | 123 781 |
| 2021 | 122 528 |
| 2022 | 230 888 |
| 2023 | 290 923 |
Od roku 2022 se data návštěvnosti počítají pro celý areál sedleckého kláštera, včetně kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele.
Galerie - kostnice
[editovat | editovat zdroj]-
Interiér kostnice -
Erb rodu Schwarzenbergů v interiéru kostnice -
Detail erbu – pole s hlavou Turka, kterému vyklovává oči krkavec -
Interiér
_(3).jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ kostel hřbitovní s kaplí Všech svatých a kostnicí - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-11-03]. Dostupné online.
- ↑ Srov.: Jan Kulich (pozn. 1).
- ↑ Kostel Všech svatých. Sedlec [online]. [cit. 2024-11-03]. Dostupné online.
- ↑ Oprava kostnice. Sedlec [online]. [cit. 2024-11-03]. Dostupné online.
- ↑ Rekonstrukce a přístavba kaple Všech Svatých s kostnicí - RCNKSK [online]. [cit. 2024-11-03]. Dostupné online.
- ↑ Srov.: Mojmír Horyna, Jan Blažej Santini-Aichel, Praha 1998, s. 256.
- ↑ Srov.: Jan Kulich, Kostnice. Kutná Hora – Sedlec, Chlumec nad Cidlinou 2002.
- ↑ Hřbitovní kostel Všech svatých s kostnicí. Kutná Hora - městský informační portál [online]. 2016-03-17 [cit. 2024-11-03]. Dostupné online.
- ↑ Památkové objekty 2018 [PDF online]. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [cit. 2020-03-11]. S. 16. Dostupné v archivu.
- ↑ Návštěvnost památek 2021 [online]. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [cit. 2024-07-03]. S. 6. Dostupné online.
- ↑ Návštěvnost památek 2023 [online]. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [cit. 2024-07-03]. S. 6. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- POCHE, Emanuel (red.). Umělecké památky Čech 3. Praha: Academia, 1980. S. 300–303.
- Horyna, Mojmír, Jan Blažej Santini-Aichel, Karolinum, Praha 1998, 490 stran
- Horyna, Mojmír, Santini: Stavby J. B. Santiniho na Žďársku, Resident, Žďár nad Sázavou 1999.
- Kryšková, Anna – Látalová, Barbora – Kraut, Jan et al., Záměření církevní architektury J. B. Santiniho, Vysoké účení technické v Brně, Brno 2010.
- Kulich, Jan, Kostnice. Kutná Hora – Sedlec, Gloriet, Chlumec nad Cidlinou 2002.
- Lomičková Radka; Sedlec; nakladatelství: Katolická teologická fakulta, Togga; r. 2009; 588 stran
- Pospíšil Aleš; Sedlec příběh podivuhodného místa Kutné Hory; vydala Nadace Kutná Hora – památka UNESCO za podpory společn osti Phulip Morris ČR a.s.; r. 2015; 204 stran
- Kuncl Vladimír, Stanislav Růžička; Santini; nakladatelství: VIDEO-FOTO-KUNC; r. 2014; 168 stran
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostnice v Sedlci na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Kostel Všech svatých (Sedlec)
- Stránky sedlecké kostnice
