Přeskočit na obsah

Maniche

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Maniche
Maniche
Maniche
Osobní informace
Celé jménoNuno Ricardo Oliveira Ribeiro
Datum narození11. listopadu 1977 (47 let)
Místo narozeníLisabon, Portugalsko
Výška1,79 m
PřezdívkaManiche
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozicezáložník
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly)
1995–1996
1996–1999
1999–2002
2002–2005
2005–2006
2006
2006–2009
2008
2009–2010
2010–2011
Portugalsko Benfica Lisabon
Portugalsko FC Alverca
Portugalsko Benfica Lisabon
Portugalsko FC Porto
Rusko FK Dynamo Moskva
Anglie Chelsea
Španělsko Atlético de Madrid
Itálie Inter Milán
Německo 1. FC Köln
Portugalsko Sporting Lisabon
0 (0)
78 (10)
54 (11)
80 (16)
12 (2)
8 (0)
64 (7)
8 (1)
26 (2)
17 (1)
Reprezentace
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2003–2009 Portugalsko Portugalsko 53 (7)
Úspěchy
Mistrovství Evropy ve fotbale
Stříbrná medaile ME 2004 Portugalsko
Liga mistrů UEFA
Zlatá medaile 2003/2004 FC Porto
Pohár UEFA
Zlatá medaile 2002/2003 FC Porto
Interkontinentální pohár
Zlatá medaile 2004 FC Porto
1. italská fotbalová liga
Zlatá medaile 2007/2008 FC Inter Milán
Další informace
Povolánífotbalista
PříbuzníJorge Ribeiro (sourozenec)
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nuno Ricardo Oliveira Ribeiro (* 11. listopadu 1977 v Lisabonu) je bývalý portugalský fotbalový záložník. Přezdívku Maniche [čti Maniš], pod kterou je znám ve fotbalových kruzích, získal v Benfice po legendárním Dánovi, který zde hrál – Michaelu Mannichovi.

Klubová kariéra

[editovat | editovat zdroj]
Maniche

Svou kariéru začal v juniorském týmu Benfiky Lisabon, jeho dalšími týmu byly FC Alverca a A-tým Benfiky. Po úspěšném působení v FC Porto, se kterým vyhrál Pohár UEFA i Ligu mistrů, se v roce 2005 stěhoval do Dynama Moskva, kam přestoupil ze 16 milionů eur.

V lednu 2006 byl propůjčen na půlroční hostování do Chelsea, kde se setkal se svým někdejším trenérem z Porta José Mourinhem. Chelsea zvažovala dotáhnutí transferu do konce, ale posléze koupila Michaela Ballacka a Maniche si musel hledat nové angažmá. To našel v Atletiku Madrid.

Manichova role v Chelsea byla velká. I přestože jeho první zápas proti West Hamu United byl tragický. Na začátku utkání fauloval hráče v pokutovém území a daroval tím soupeři penaltu. O tři minuty později srazil dalšího hráče zezadu a okamžitě viděl červenou kartu. Zbývajících sedmdesát minut hry, ale už patřilo Chelsea, která dokázala neuvěřitelný obrat i v deseti a po gólech Drogby, Crespa, Terryho a Gallase se radovala z vítězství 4-1. Na konci se sezóny se Maniche radoval s ostatními londýnskými spoluhráči ze zisku ligového titulu, ačkoli neodehrál mnoho zápasů.

V srpnu 2006 jej získalo Atlético Madrid, se kterým podepsal smlouvu na tři roky.[1]

Reprezentační kariéra

[editovat | editovat zdroj]

S Portugalskem skončil na EURU 2004 na druhém místě (porážka 0:1 ve finále s Řeckem).

Na mistrovství světa 2006 v Německu si připsal dva góly, první do sítě Mexika v základní skupině. Druhý byl mnohem důležitější, padl za záda Edwina van der Sara v osmifinále, kde se utkalo Portugalsko s Nizozemskem.

Reprezentační

[editovat | editovat zdroj]
  1. El Atlético cierra el fichaje de Maniche por tres temporadas. El Mundo [online]. 2006-08-29 [cit. 2020-03-20]. Dostupné online. (španělsky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]