Minuta
Minuta (značka min) je jednotka času a označuje 1/60 hodiny (zlomek jedna šedesátina). Minuta se dále dělí na šedesát sekund. Jednotka pochází z babylónské šedesátkové soustavy a má společný původ jako úhlová minuta (značka ′). Šedesátina (tedy minuta) byla později označována latinsky jako pars minuta prima („první zmenšená část“, minuere = zmenšit), sekunda je pak 1/3600 (tj. 1/60 z 1/60) a byla označena jako pars minuta secunda („druhá zmenšená část“).
Značení a vztah k soustavě SI
[editovat | editovat zdroj]Minuta jako jednotka času má značku min.[1] Dosud přetrvávají i nyní nedoporučované značky m a ′ (píší se za číselnou hodnotu bez mezery), zejména pro časové trvání vyjádření v hodinách, minutách a sekundách; norma v tomto případě doporučuje pouze oddělování těchto tři číselných hodnot dvojtečnou bez uvedení jednotek (pro dobu trvání 1 hodina a 32 minut a 47 sekund se tedy vedle správného zápisu 1:32:47 někdy používá i zápis 1h32′47″ nebo 1h32m47s).
Jedna minuta je šedesátina hodiny. Jedna minuta se dělí na 60 sekund. Vzácně může být pro srovnání kalendářního a astronomického času určen jiný počet sekund (tzv. přestupná sekunda).
- 1 h = 60 min = 3600 s
Minuta byla dříve v soustavě SI vedlejší jednotkou času. Tato kategorie však byla v roce 2007 zrušena a minuta je v současnosti považována za jednotku mimo soustavu SI, jejíž používání souběžně s jednotkami SI však akceptuje Příručka SI i Mezinárodní výbor pro míry a váhy (CIMP).[1]
Použití v astronomii
[editovat | editovat zdroj]V astronomii je minuta zpravidla jednotkou úhlovou. Hodinový úhel a rektascenze se však mohou udávat v jednotkách časových i úhlových. U minut je potřeba dávat pozor na záměnu úhlové a časové jednotky, neboť se číselně liší. Země se totiž otočí kolem své zemské osy o průměrných 15° za hodinu; u jednotek 60krát menších tomu odpovídá 15 úhlových (obloukových) minut za minutu času.
Původ
[editovat | editovat zdroj]Minuta znamená latinsky „menší“, respektive „zmenšená“ (od slovesa minuere, zmenšovat). V latině se minuta původně označovala jako „(pars) minuta prima“ (tj. první menší, poprvé zmenšená část) a sekunda jako „(pars) minuta secunda“ (druhá menší, podruhé zmenšená). V latině bylo možné dělit i dále - pars minuta tertia byla šedesátina sekundy a tak dále, toto dělení přešlo i do některých pozdějších jazyků, např. do polštiny (tercja).
Minuta s přestupnou sekundou
[editovat | editovat zdroj]V definici koordinovaného světového času (UTC) může mít minuta i 61 či 59 sekund, kvůli zahrnutí přestupné sekundy.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b SI Brochure: The International System of Units (SI). Vydání 9., květen 2019. Oddíl 4, tabulka 8: Non-SI units accepted for use with the SI units, str. 145. Dostupné online, PDF (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Marie Bláhová (2001), Historická chronologie – nakl. Libri, s. r. o., Praha, ISBN 80-7277-024-1
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu minuta na Wikimedia Commons
- Téma Minuta ve Wikicitátech
- Slovníkové heslo minuta ve Wikislovníku