Miroslav Filipović
Miroslav Filipović | |
---|---|
Narození | 5. června 1915 Jajce |
Úmrtí | 29. června 1946 (ve věku 31 let) Záhřeb |
Příčina úmrtí | oběšení |
Povolání | katolický kněz, voják a válečný zločinec |
Politická strana | Ustašovci |
Nábož. vyznání | katolická církev |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Miroslav Filipović (5. června 1915, Bosna a Hercegovina – 1946, Záhřeb) byl chorvatský františkánský řeholník, ustašovský vojenský kaplan a válečný zločinec, který se účastnil zvěrstev během druhé světové války v Jugoslávii.[1] Pod jménem Miroslav Majstorović nechvalně proslul jako velitel koncentračního tábora Jasenovac. Během čtyř měsíců jeho „vlády" bylo zabito cca 30 000 vězňů, většinou Srbů, ale také Romů a Židů. Jugoslávským civilním soudem byl odsouzen jako válečný zločinec a v roce 1946 popraven oběšením.
Po dobu trvání války udržoval Vatikán plné diplomatické vztahy s Nezávislým státem Chorvatsko a byl informován o úsilí Ustašovců konvertovat etnické Srby ke katolicismu. Někteří bývalí kněží, většinou františkáni, zejména i v Bosně a Hercegovině, se samotných zvěrstev přímo účastnili. Filipović-Majstorović vstoupil k Ustašovcům 7. února 1942. Následně byl z řádu údajně propuštěn. Stal se vrchním strážcem koncentračního tábora Jasenovac, kde byl kvůli svému sadismu přezdíván „Fra Sotona“ („bratr Satan“). Když byl oběšen za válečné zločiny, nosil svůj kněžský oděv, i když byl údajně zbaven duchovního stavu.
Duchovní kariéra
[editovat | editovat zdroj]Miroslav Filipović se narodil roku 1915 v Bosně a Hercegovině. V roce 1938 vstoupil do františkánského kláštera v Petrićevci poblíž Banja Luky a přijal řeholní jméno Tomislav. V lednu 1942 složil v Sarajevu zkoušky z teologie a měl se stát kaplanem v severní Hercegovině, ale místo toho vstoupil do služeb chorvatské fašistické organizace Ustaša.
4. dubna 1942 mu bylo zakázáno vykonávat kněžské úkony. O půl roku později, 22. října, byl vyloučen z řádu.
Zločiny
[editovat | editovat zdroj]7. února 1942 se v čele ustašovského oddílu podílel na vraždách 52 srbských pracovníků ve vesnici Rakovica. Tito lidé byli ubiti krumpáči. Poté ve vesnici Drakulić s bratrstvem kláštera Petrićevac zavraždili cca 1 500 Srbů. Způsob vraždění byl velmi zvrácený a krutý. Srbům řezali hlavy, končetiny a vyžívali se ve svém konání.[zdroj?] V těchto zvěrstvech vynikali ještě tři františkáni: Brekalo, Matković a Brkljanić. Masakr přežila pouze jedna žena, Lenka, která později zešílela.
Velitel Jasenovce
[editovat | editovat zdroj]Na podzim roku 1942 se Miroslav Majstorović stal velitelem koncentračního tábora Jasenovac. Proslul jako jeden z nejhorších velitelů tohoto tábora. Několik dní před Vánoci roku 1942 kvůli útěku čtyř vězňů osobně postřílel 56 Židů. Často se vyžíval v mučení vězňů. Měl gumovou tyč, kterou přikládal na rány vězňů a říkal, že se chce napít srbské, romské, židovské či komunistické krve.[zdroj?] „Bavil" se i jinak. Jednou si zavolal k sobě tři Romy. Prvnímu přikázal, ať zastřelí toho druhého. Třetí měl zastřelit toho prvního. A posledního zabil osobně.[zdroj?]
Rozsudek smrti
[editovat | editovat zdroj]Po skončení druhé světové války byl odsouzen za válečné zločiny k trestu smrti a roku 1946 oběšen.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Dějiny jihoslovanských zemí (Miroslav Šesták, Miroslav Tejchman), Nakladatelství Lidové noviny, Praha 1998.
- Chorvatský historik Viktor Novak popsal Filipovićovy zločiny v knize Magnum Crimen (Záhřeb 1948) na základě rozhovorů s ním, jeho spolubojovníky a lidmi, kteří přežili tyto hrůzy.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The Catholic Church and the Holocaust, 1930–1965. Bloomington, Indiana: Indiana University Press, 2000. Dostupné online. ISBN 0-253-21471-8. S. 34, 237.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Miroslav Filipović na Wikimedia Commons
- Stručný životopis (anglicky)
- Krátký životopis s fotografií (anglicky)
- Ustašovská genocida (anglicky)
- Anglické stránky o koncentračním táboře Jasenovac Archivováno 2. 8. 2003 na Wayback Machine.
- Bosenští Chorvati
- Františkáni vyloučení z řádu
- Chorvatští masoví vrazi
- Chorvatští váleční zločinci
- Chorvaté odsouzení k trestu smrti
- Organizátoři holokaustu
- Narození v roce 1915
- Narození 5. června
- Úmrtí v roce 1946
- Úmrtí 29. června
- Úmrtí v Záhřebu
- Popravení oběšením
- Popravení duchovní
- Ustašovci
- Kolaboranti za druhé světové války