Přeskočit na obsah

Miroslav Kalousek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ing. Miroslav Kalousek
Miroslav Kalousek, 2019
Miroslav Kalousek, 2019
8. a 10. ministr financí ČR
Ve funkci:
9. ledna 2007 – 8. května 2009
Předseda vládyMirek Topolánek
PředchůdceVlastimil Tlustý
NástupceEduard Janota
Ve funkci:
13. července 2010 – 10. července 2013
Předseda vládyPetr Nečas
PředchůdceEduard Janota
NástupceJan Fischer
2. předseda TOP 09
Ve funkci:
29. listopadu 2015 – 26. listopadu 2017
PředchůdceKarel Schwarzenberg
NástupceJiří Pospíšil
1. místopředseda TOP 09
Ve funkci:
28. listopadu 2009 – 29. listopadu 2015
Předchůdcesubjekt vznikl
NástupceMarek Ženíšek
2. předseda
Poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové
Ve funkci:
28. listopadu 2013 – 8. prosince 2015
PředchůdcePetr Gazdík
NástupceFrantišek Laudát
1. předseda Poslaneckého klubu TOP 09
Ve funkci:
31. října 2017 – 19. ledna 2021
Předchůdceposlanecký klub vznikl
NástupceVlastimil Válek
12. předseda KDU-ČSL
Ve funkci:
8. listopadu 2003 – 25. srpna 2006
PředchůdceCyril Svoboda
NástupceJiří Čunek
Místopředseda KDU-ČSL
Ve funkci:
29. května 1999 – 26. května 2001
11. předseda
Poslaneckého klubu KDU-ČSL
Ve funkci:
15. srpna 2006 – 10. září 2006
PředchůdceJan Kasal
NástupceVlasta Parkanová
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
20. června 1998 – 28. srpna 2013
Ve funkci:
26. října 2013 – 19. ledna 2021
Náměstek ministra obrany
Ve funkci:
1993 – 1998
Zastupitel města Bechyně
Ve funkci:
21. října 2006 – 21. října 2010
Stranická příslušnost
ČlenstvíKDU-ČSL (1984–2009)
TOP 09 (2009–2024)
Narození17. prosince 1960 (63 let)
Tábor
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťRadka Kalousková (do 2012)
DětiRadka a Petr[1]
SídloBechyně
Alma materVŠCHT v Praze
Profeseekonom a politik
Náboženstvířímskokatolické[2]
Ocenění2008, 2011 – Ministr financí roku pro oblast rozvíjejících se evropských ekonomik
2012 – Nejdůvěryhodnější ministr financí Evropské unie
2022 - Čestný občan města Kasejovice
Webová stránkawww.miroslav-kalousek.cz
CommonsMiroslav Kalousek
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miroslav Kalousek (* 17. prosince 1960 Tábor) je bývalý český politik, spoluzakladatel a bývalý předseda TOP 09 a předtím KDU-ČSL. V letech 2007–2009 byl ministrem financí druhé Topolánkovy vlády, v letech 2010–2013 ministrem financí v Nečasově vládě. V letech 1998–2021 byl poslancem Parlamentu České republiky, mezi roky 1998–2010 za KDU-ČSL, mezi roky 2010–2021 za TOP 09.[3] V období 2003–2006 byl předsedou KDU-ČSL.[3] V červnu 2009 z KDU-ČSL odešel, založil novou politickou stranu TOP 09 a do roku 2015 byl jejím prvním místopředsedou, v letech 2015–2017 předsedou. Od listopadu 2013 do prosince 2015 byl předsedou Poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové a v letech 2017–2021 předsedal samostatnému Poslaneckému klubu TOP 09. Na poslanecký mandát rezignoval v lednu 2021 v souvislosti s nadcházející volební kampaní, když předem odmítl opět kandidovat do dolní komory. Dne 1. října 2024 z TOP 09 odešel.[4]

Před vstupem do vysoké politiky pracoval na Úřadu vlády ČR. Byl odborným poradcem místopředsedy vlády, ředitelem odborů poradců místopředsedy vlády ČSFR a náměstkem ministra obrany, odpovědným za rozpočet a akviziční procesy.[5]

Biografie

[editovat | editovat zdroj]

Mládí a předlistopadové období

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 17. prosince 1960 v Táboře. Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, kde v roce 1984 získal titul inženýra. Jak později sám uvedl, kvůli možnosti studia na vysoké škole vstoupil do Socialistického svazu mládeže.[6] Od roku 1984 do roku 1990 pracoval jako technolog a referent investičního útvaru ve výrobním podniku Mitas Praha n.p. V té době byl také mluvčím Občanského fóra.[zdroj?]

Počátky kariéry a působení ve vládních úřadech

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1984 se stal členem Československé strany lidové v Praze 10, kde byl až do svého přestupu do TOP09 v roce 2009. Od roku 1990 působil ve státní správě, v letech 1990–1992 na Úřadu vlády ČR jako odborný poradce místopředsedy vlády ČR se zaměřením na otázky ekonomické transformace. Od července 1992 působil v Úřadu vlády ČSFR jako ředitel odboru poradců místopředsedy vlády ČSFR.[7]

V období transformace vlastnických vztahů v ČR zastupoval Miroslav Kalousek vládu ČR v několika řídících funkcích v hospodářské sféře: v letech 1991–1992 byl rozhodnutím ministra zemědělství členem dozorčí rady Jihočeských pivovarů, v letech 1992–1994 usnesením vlády ČR působil jako člen správní rady a jednatel Západočeských pivovarů. Roku 1994 byl usnesením Poslanecké sněmovny zvolen do funkce člena prezídia Pozemkového fondu ČR, kterým byl do roku 1996.[7] V letech 1993–1998 zastával post náměstka ministra obrany ČR, staral se o finanční řízení resortu, armádní restrukturalizace i řízení armádních zakázek.[8]

V roce 1997 podepsal kupní smlouvu s developerskou firmou EPF na areál kasáren u pražského náměstí Republiky. Z obchodu nakonec sešlo a následné odškodnění firmy stálo stát stovky miliónů korun.[9]

Vzestup na politické scéně

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1998 byl za KDU-ČSL zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, když svůj mandát získal až v tzv. druhém skrutiniu.[10] Stal se členem Hospodářského výboru, Výboru pro obranu a bezpečnost a Stálé komise pro kontrolu činnosti Vojenského obranného zpravodajství PČR. Mezi lety 1999–2001 byl místopředsedou KDU-ČSL, v té době byla součástí tzv. Čtyřkoalice. Byl členem stínové vlády Čtyřkoalice pro resort průmyslu a obchodu.[11] V letech 2000–2002 byl členem vyšetřovací komise a předsedou sněmovní vyšetřovací komise pro objasnění rozhodování státu v IPB.

Ve funkčním období Poslanecké sněmovny PČR 2002–2006 působil jako předseda rozpočtového výboru. V roce 2005 na tuto funkci rezignoval, poté co bylo podáno trestní oznámení na jeho manželku pro nezaplacení dědické daně. Toto obvinění se však nepotvrdilo.[12] Miroslav Kalousek prohlásil, že podání trestního oznámení pro nezaplacení dědické daně na jeho manželku je vykonstruovaná lež, která může ještě více ohrozit už tak otřesenou důvěru veřejnosti v politiku: „Rezignuji proto na funkci předsedy rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Činím tento krok jako nezbytný vklad k politické kultuře naší země. Proti původcům pomluv a křivých obvinění budu postupovat právní cestou. Jsem totiž přesvědčen, že k politické kultuře patří i předpoklad, že pomluvy a křivá obvinění nelze realizovat beztrestně.“ Podle politologa Bohumila Doležala šlo pouze o spektakulární krok, jehož účelem bylo naznačit tehdejšímu premiérovi Stanislavu Grossovi, že je proti němu morálním politikem a že by Gross měl proto rezignovat na funkci předsedy vlády. Jiní pak soudili, že pokud by to Kalousek učinil skutečně ve snaze zvýšit politickou kulturu v zemi, rezignoval by i na další své funkce, např. na funkci poslance nebo předsedy strany.[13]

Předseda KDU-ČSL

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2003 byl v Ostravě na sjezdu KDU-ČSL zvolen předsedou strany. Tento post obhájil i v roce 2005 na sjezdu v Plzni.[14] Pod jeho vedením získala KDU-ČSL v krajských volbách roku 2004 12,5 % rozdělovaných mandátů, což je o jednu šestinu více krajských zastupitelů než měla předtím.[15] Uspěla i ve volbách do Evropského parlamentu, kde získala dva mandáty.[16]

Na jaře 2005 média poukázala na nejasné okolnosti, za kterých M. Kalousek s manželkou přišli k nemovitostem. Luxusní byt v Praze na Veleslavíně prý koupil jeho švagr Lubomír Kašák, když předtím od své sestry, Kalouskovy manželky, dostal směnku na šest a půl milionu korun a následně byt Kalouskovým pronajal.[17] Podle analytika BBC Daniela Kaisera tento případ „vykazuje všechny známky praní politikových peněz“.[17] Podnikatel Kašák byl vyšetřován policií kvůli korupci na příbramské radnici[18] a byl v září 2002 v Solenici na Příbramsku zastřelen svým obchodním partnerem Zdeňkem Němcem, který poté spáchal sebevraždu.[19] Nedlouho poté Kašákova vdova převedla byt na Kalouskovy. Ke kauze se vyjádřil i otec Lubomíra Kašáka František Kašák: „Směnku na 6,5 mil. Kč podepsal můj syn ing. Lubomír Kašák své sestře ing. Radce Kalouskové, CSc., na základě dohody se mnou. Od počátku 90. let jsem veškeré své úsilí a úspory věnoval na podporu podnikání svého syna. V roce 1999 jsem se rozhodl jako otec obou dětí učinit narovnání, jak je podělit stejným dílem. Částka 6,5 mil. Kč odpovídala profitu, který představoval příslušný díl mé pomoci do začátku podnikání, a výnosů z mé spolupráce ve firmách KANAKO Příbram a IDOS Praha. Jako nejvhodnější instrument tohoto narovnání se nám po vzájemné dohodě jevil závazek s časovým odkladem – tedy směnka. Toto narovnání jsem učinil podle svého nejlepšího svědomí a dodnes ho pokládám za správné.“[12]

Po patovém výsledku voleb v roce 2006 se v čele KDU-ČSL pokoušel společně s ODS a Stranou zelených vytvořit vládu. Dne 24. srpna 2006 předseda ČSSD Jiří Paroubek veřejně nabídl lidovcům účast v menšinové vládě s tolerancí KSČM. Kalousek nabídku přijal i přes své dřívější sliby voličům, že se KDU-ČSL rozhodně nebude podílet na vládě podporované komunisty. Považoval to za nezbytnou cenu za zachování politické plurality a návrat k poměrnému systému.[20] Se souhlasem předsednictva začal jednat o koalici a záměr byl následující den předložen celostátnímu výboru strany, který jej zamítnul. Předseda Kalousek a část místopředsedů pak rezignovali na vedení ve straně.[21]

Záměr účasti v levicové vládě s podporou komunistů byl provázen ostrou kritikou uvnitř KDU-ČSL, zejména od komunálních politiků. Kalousek plán koalice vysvětloval tak, že to byl jediný způsob, jak zabránit nové a horší opoziční smlouvě a ztrátě významu lidovecké strany. Menšinová vláda ODS s podporou ČSSD by podle něj znamenala, že obě strany se budou podílet na vládě a jedna z nich si bude hrát na opozici a skutečná opozice nebude slyšet. A dále by podle něj hrozila změna volebního systému na většinový, protože to bylo v zájmu obou velkých stran. Pro rezignací se prý vzhledem k patové situaci rozhodl už dříve.[22]

Po odstoupení z funkce předsedy KDU-ČSL

[editovat | editovat zdroj]
Miroslav Kalousek na konferenci „Firma a konkurenční prostředí“ na Mendelově univerzitě v Brně

Po odstoupení z funkce předsedy KDU-ČSL v roce 2006 zůstal členem strany. Ve stejném roce kandidoval do zastupitelstva města Bechyně a získal zde třetí nejvyšší počet voličských hlasů.[23] Mezi lety 2007 a 2009 byl ministrem financí ve vládě Mirka Topolánka, do 9. ledna 2007 zastával post místopředsedy rozpočtového výboru a také byl členem kontrolního výboru.[24] Kalouskem vedené ministerstvo financí připravilo státní rozpočet na rok 2008 s deficitem 19,37 miliardy korun, což byl nejnižší schodek od roku 1997.[25] Byl nižší i díky tomu, že Kalousek oproti předešlým letům mezi příjmy státního rozpočtu započítal peníze z rezervních fondů ve výši desítek miliard korun.[26] Stejně tak učinil i v roce 2009.[27] Původně plánovaný deficit 38,1 miliardy pro rok 2009 se kvůli propadu ekonomiky způsobený světovou hospodářskou krizí nepodařilo splnit a rozpočet skončil se schodkem 192,39 miliardy[28], a to byl až do roku 2020 rekordní deficit státního rozpočtu v dějinách České republiky.[29] Během českého předsednictví v Radě EU byl (od ledna do května 2009) předsedou Rady Evropské unie pro hospodářské a finanční záležitosti.[zdroj?]

Později v rámci kampaně před volbami do PSP v roce 2010 rozesílala strana TOP 09 občanům symbolické složenky na úhradu jejich podílu na státním dluhu.[30] Cílem složenek mělo být upozornit občany na rostoucí zadlužení České republiky. Kalousek k tomu dodal: „To není dluh někoho jiného, zaplatit ho budeme muset všichni.“[31] Tato kampaň vyvolala ve společnosti spíše negativní reakce.[32][33]

V roce 2009 z funkce ministra financí podepsal dohodu s japonskou investiční bankou Nomurou, čímž ukončil spor, který byl veden od roku 2000. Nomura žalovala český stát o náhradu škody ve výši 120 miliard korun, a to kvůli zastavení činnosti Investiční a poštovní banky (IPB). Nomura poté žaloby u soudu stáhla.[34]

Z funkce ministra financí hájil zadání více než stomiliardové veřejné zakázky na odstraňování ekologických zátěží jediné firmě. "Během šestnácti let bylo vyčištěno pouze 32 procent postižených lokalit a odstraněno pouhých 26 procent škod – měřeno očekávaným objemem prací," uvedlo ministerstvo. "Místo dalších 20 let by tak ekologické škody mohly být odstraněny do roku 2015," argumentoval Kalouskův úřad.[35] Po Kalouskově odchodu v květnu 2009 chtělo ministerstvo financí v tendru pokračovat. Důvodem mělo být, že by se díky tendru podařilo částku na odstranění ekologických závazků státu, které vznikly před rokem 1992, snížit. Pokud by se ekologické škody odstraňovaly zadáváním jednotlivých zakázek, nestihl by stát podle ministerstva do roku 2015 dostát svým závazkům. Ty jsou právně vymahatelné a při jejich nesplnění mohou státu hrozit žaloby nebo arbitráže.[36] Podle české pobočky organizace Transparency International jde o neuvážený experiment s veřejnými prostředky, který by údajně zatížil státní rozpočet zbytečně nejméně o 30 miliard korun.[37] K záměru na jedinou zakázku se kriticky vyjádřila také Hospodářské komora ČR.[38]

Miroslav Kalousek jako ministr financí, 2007

Do druhého kola tendru postoupily tři firmy, z nichž nejnižší nabídku podala firma Marius Pedersen Engineering za 56,8 miliardy korun. On sám však nedoporučil tuto nejnižší nabídku přijmout. Předseda vlády Petr Nečas poté oznámil, že žádného uchazeče nevybere a projekt se uzavře. V prosinci 2011 vláda zakázku na odstranění ekologických škod zrušila.[39]

Související informace naleznete také v článku Státní zakázka na sanaci starých ekologických zátěží.

V této době proběhla další kauza, a sice ohledně smlouvy mezi státem a společností OKD. Miroslav Kalousek byl v souvislosti s touto kauzou několikrát kritizován za liknavý postup a člen ČSSD Lubomír Zaorálek jej otevřeně obvinil z nečestného jednání.[40] Podle něj v uplynulých dvou letech ministerstvo svůj přístup zlepšilo, ale odmítá vést soudní spory, které jsou předem prohrané.[41] Ještě před odchodem z funkce ministra financí dal podnět k auditu v bytovém fondu, o který se jednalo.[42]

Související informace naleznete také v článku Kauza bytů OKD.

Jinou kauzou spojenou s jeho osobou v té době bylo povolení internetového sázení českým firmám v rozporu se stanoviskem KDU-ČSL. Tehdejší předseda strany Jiří Čunek tvrdil, že v roce 2008 KDU-ČSL dostala nabídku sponzorského daru osm až deset milionů korun od firmy Penta Investments za umožnění sázení přes internet.[43] Kalousek nařčení z přijetí úplatku odmítl s vysvětlením, že povolení kurzovního sázení po internetu začalo platit pro všechny české společnosti, které o to žádaly, nikoliv jen pro Pentu.[44]

V roce 2009 po 25 letech ukončil své členství v KDU-ČSL. Někteří členové strany jej obviňovali z přílišných sympatií k ODS.[45] Své rozhodnutí Miroslav Kalousek komentoval pro iDnes.cz: „V mé straně teď sílí názor, že sociální spravedlnost znamená rovnou spotřebu. To je politika, kterou já nemohu dělat. Na tom nic nemůže změnit volba toho či onoho předsedy.“[21]

Vznik TOP 09

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku TOP 09.
Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek pět měsíců před předčasnými sněmovními volbami roku 2009 přemýšlel o založení nové strany. Jako ideologii pro svou stranu zvolil pravicový konzervatismus a název TOP 09. Vznik své strany podmínil podporou Karla Schwarzenberga,[46] ten jeho nabídku přijal. V listopadu na Ustanovujícím sjezdu TOP 09 byl zvolen 1. místopředsedou strany. Pro sněmovní volby roku 2010 byl lídrem TOP 09 ve Středočeském kraji.

Dne 2. října 2009 novinářka Sabina Slonková zveřejnila na portálu Aktuálně.cz informaci, že největší sponzor TOP 09 vede od roku 2005 soudní spor se státem o více než 70 milionů korun.[47] Brněnský podnikatel Dušan Novotný věnoval straně TOP 09 11 milionů korun. Firma Orgapol, ve které Dušan Novotný působí, vyžaduje od ministerstva financí náhradu škody, která měla být způsobená při dodatečném vyměření daně finančním úřadem. Firma Orgapol podala žalobu v době, kdy působil ve funkci ministra financí. Soudní při potvrdil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, ale detaily odmítl zveřejnil s odkazem na povinnosti mlčenlivosti u pravomocně neukončeného sporu. Podle Novotného dar pro TOP 09 se sporem nijak nesouvisel a uvedl, že nemá důvod si politiky finančně zavazovat.[48] Miroslav Kalousek k tomu uvedl: „Jedná se o soudní spor o náhradu škody, která dle názoru vedení Orgapol, a. s., vznikla společnosti chybným postupem Finančního úřadu. V roce 2007 navrhl Orgapol, a. s., Ministerstvu financí mimosoudní vyrovnání. Tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek ve shodě s názorem škodní komise Ministerstva financí požadovanou částku odmítl vyplatit. Spor tak řeší nezávislý soud standardním postupem. Pokud by existovala jakákoliv účelová vazba mezi tehdejším ministrem financí a MVDr. Dušanem Novotným, nebylo by nic snazšího než na mimosoudní vyrovnání přistoupit a požadovanou částku vyplatit. TOP 09 tak pokládá oba dva dary od fyzických osob za zcela transparentní a věrohodné.“[49]

Nečasova vláda

[editovat | editovat zdroj]
Leták iniciativy ProAlt proti Kalouskovým reformám (2011)

Ve sněmovních volbách roku 2010 získala TOP 09 16,7 % a podílela se spolu s ODS a Věcmi veřejnými na vzniku vlády premiéra Petra Nečase, kde Kalousek zastává funkci ministra financí. V průběhu března 2011 se dostal do sporu s ministrem obrany Alexandrem Vondrou v rámci aféry ProMoPro.[50] Ministerstvo financí v lednu 2011 podalo trestní oznámení kvůli údajně podezřelé zakázce, kterou v době českého předsednictví bez soutěže získala od státu firma ProMoPro. Zakázka byla společnosti přidělena vládní sekcí pro české předsednictví vedená tehdy Alexandrem Vondrou.[51] Podle Ministerstva financí není zřejmé, co stát získal asi za polovinu plateb firmě ProMoPro při českém předsednictví EU. Část peněz zhruba z půl miliardy korun údajně směřovala na podezřelé účty v Rakousku.[52] V únoru 2011 zahájila protikorupční policie úkony trestního řízení kvůli možnému porušování povinnosti při správě cizího majetku. Doposud nepadlo žádné obvinění.[53]

V roce 2010 souhlasil Kalousek jako ministr financí v Nečasově vládě s dočasným zvýšením DPH o 1 % na úhradu povodňových škod (2009, květen 2010, srpen 2010).[54] V roce 2013 v rámci opatření proti ekonomické krizi Nečasova vláda zvýšila DPH z 10 na 15 a z 20 na 21 procent a lidem s platem nad 100 tisíc korun měsíčně byla zavedena původně dočasně solidární přirážka k dani z příjmů (tj. progresivní zdanění).[55]

V létě 2012 vznikla podezření, že v souvislosti vyšetřováním předraženého nákupu letadel CASA a stíháním Vlasty Parkanové volal nejdříve policejnímu vyšetřovateli a později policejnímu prezidentovi, přičemž oběma měl vyhrožovat.[56][57]

Volební období 2013–2017

[editovat | editovat zdroj]
Miroslav Kalousek s Karlem Schwarzenbergem ve sněmovně

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 úspěšně kandidoval ve Středočeském kraji jako lídr TOP 09 a STAN.[58] Získal 10 246 preferenčních hlasů, což byl nejvyšší počet ve Středočeském kraji.[59] Po ustavení Poslanecké sněmovny kandidoval v první volbě na jejího místopředsedu, ale neuspěl ani v jednom kole, když získal nejdřív 62 a pak 73 hlasů.[60] Hrozilo by tak, že přijde o přednostní právo na vystoupení v Poslanecké sněmovně PČR, a tak mu Petr Gazdík uvolnil místo předsedy Poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové, který toto právo má (Gazdík se stal kandidátem na místopředsedu Sněmovny).[61]

Na 3. celostátním sněmu TOP 09 v Praze byl 8. prosince 2013 opět zvolen prvním místopředsedou strany, když získal 157 hlasů ze 168 možných hlasů (tj. 93,5 %).[62]

V roce 2015 jako poslanec Parlamentu ČR vystupoval proti ministrovi financí Andreji Babišovi, prodloužení povinného přimíchávání biopaliv[63] a zavedení elektronické evidence tržeb.[64]

Komunální volby 2014 a 2018

[editovat | editovat zdroj]

V komunálních volbách v roce 2014 kandidoval jako člen TOP 09 na 9. místě kandidátky subjektu „Nezávislí a TOP 09“ do Zastupitelstva města Bechyně, avšak neuspěl (skončil jako první náhradník na třetím místě patnáctičlenné kandidátky).[65]

Také v komunálních volbách v roce 2018 kandidoval jako člen TOP 09 na posledním 15. místě kandidátky subjektu „Nezávislí s podporou TOP 09“, ale opět neuspěl.[66]

Předseda TOP 09

[editovat | editovat zdroj]
Miroslav Kalousek a Jan Jakob ochutnávají mělnické víno, 12. srpna 2017

Na 4. celostátním sněmu TOP 09, který se konal v Praze, byl dne 29. listopadu 2015 zvolen předsedou strany a nahradil tak Karla Schwarzenberga. Jako jediný kandidát obdržel 148 hlasů od 171 přítomných delegátů (tj. 87 % hlasů).[67] Ve svém projevu při volbě zdůraznil, že chce svou politikou podporovat především menší a střední podnikatele, kvalifikované pracovníky a svobodnou tvůrčí inteligenci. Díky nim pak bude Česká republika „země vstřícná, přátelská a solidární ke všem svým občanům“.[68]

Krátce po sněmu se vzdal místa předsedy Poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové, na této pozici jej vystřídal František Laudát.[69]

V březnu 2016 Kalousek vyzval Rusko k propuštění zajaté ukrajinské pilotky Nadi Savčenkové.[70]

Volební období 2017–2021

[editovat | editovat zdroj]
Miroslav Kalousek na demonstraci proti vládě Andreje Babiše, 2018
Miroslav Kalousek a Karel Schwarzenberg při pietním aktu k výročí Sametové revoluce, 2019

V pondělí 13. února 2017 uvedl, že předpokládá ve sněmovních volbách v říjnu 2017 zisk více než 10 % hlasů pro TOP 09 a v případě neúspěchu strany ve volbách by už nekandidoval na jejího předsedu.[71] Do voleb šel z pozice lídra TOP 09 ve Středočeském kraji.[72] Strana jen těsně překročila 5% hranici potřebnou pro vstup do Poslanecké sněmovny, sám Miroslav Kalousek získal 8 018 preferenčních hlasů a mandát poslance obhájil.[73] Dne 24. října 2017 pak oznámil, že na listopadovém sjezdu strany už nebude kandidovat na post předsedy TOP 09.[74] Dne 31. října 2017 byl zvolen předsedou samostatného Poslaneckého klubu TOP 09.[75] Na konci listopadu 2017 jej ve funkci předsedy strany nahradil Jiří Pospíšil.[76]

V pořadu Otázky Václava Moravce 12. července 2020 uvedl, že ve sněmovních volbách v roce 2021 nehodlá kandidovat.[77] Poslaneckého mandátu se vzdal 19. ledna 2021 s tím, že následující schůze poslanecké sněmovny budou probíhat jako součást kampaně před volbami, kterých se již nebude účastnit. Ve sněmovně jej nahradil starosta Roztok a radní Středočeského kraje pro kulturu Jan Jakob. Po oznámení rezignace na poslanecký mandát – po 22 letech kariéry poslance – odměnili Miroslava Kalouska přítomní poslanci napříč politickým spektrem potleskem vestoje.[78]

Po odchodu z politiky

[editovat | editovat zdroj]

Miroslav Kalousek po odchodu z aktivní politiky působil jako konzultant politiků TOP 09, ODS a KDU-ČSL.[79] Pracoval rovněž jako konzultant v oblasti vědeckého výzkumu.

V březnu 2021 oznámil vznik pravidelného pořadu Hovory Kalousek Soukup na TV Barrandov. S ředitelem a majitelem TV Barrandov Jaromírem Soukupem v tomto pořadu komentuje aktuální politické dění. Pořad Hovory Kalousek Soukup na Barrandově obsadil vysílací čas dříve věnovaný pořadu Týden s prezidentem, ve kterém aktuální politická témata komentoval Miloš Zeman. První díl Hovorů Kalousek Soukup byl vysílán 18. března 2021.[80] Od března 2021 má Miroslav Kalousek pořad rovněž na Reflexu, s názvem Reflexe Kalouska a Stoniše.[81] V lednu 2022 vláda Petra Fialy schválila Kalouskovu nominaci do správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny.[82]

Dne 1. října 2024 vystoupil z TOP 09, krok zdůvodnil odlišnými názory. Zároveň uvedl, že přemýšlí o vzniku nové strany, blíže se k tomu ale nevyjádřil.[83]

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]
Miroslav Kalousek vyhlášen ministrem financí roku 2008 pro oblast rozvíjejících se trhů

V roce 2008 Kalouska mezinárodní časopis Emerging Markets vyhlásil „ministrem financí roku 2008 pro oblast rozvíjejících se evropských ekonomik“. Emerging Markets každý rok vyhodnocuje vývoj veřejných financí v zemích rozvíjejících se evropských ekonomik a v rozvojových zemích. Hodnotí prosazování reforem vedoucích ke stabilitě a udržitelnosti veřejných rozpočtů. Ceny se udělují na základě hlasování analytiků, bankéřů, zástupců finančních institucí a jiných expertů.[84]

Stejné ocenění bylo Miroslavu Kalouskovi uděleno časopisem Emerging Markets podruhé v roce 2011, kdy byl vyhlášen „ministrem financí roku 2011 pro oblast rozvíjejících se evropských ekonomik“.[85][86]

V žebříčku ministrů financí Evropské unie podle deníku Financial Times pro rok 2012 získal Miroslav Kalousek dělené první místo, pokud jde o kredibilitu neboli důvěryhodnost. V celkovém hodnocení obsadil 11. místo, v roce 2011 skončil osmý.[87]

V březnu roku 2020 rozhodlo zastupitelstvo města Kasejovice o udělení čestného občanství.[88] Čestné občanství mu bylo uděleno za zásluhy o rozvoj obce a předáno dne 6. května 2022.

Rodinný život

[editovat | editovat zdroj]

Rodinnému životu Miroslava Kalouska je věnována publicita jen občasně. Jeho manželkou byla Radka Kalousková rozená Kašáková, inženýrka chemie, asistentka v Ústavu polymerů Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Seznámila se s ním v roce 1984 jako s profesním kolegou a řadovým členem Československé strany lidové[89] (téhož roku Kalousek do strany vstoupil).

V roce 2002 MF Dnes při prověřování majetkových poměrů politiků zjistila, že aniž by si půjčoval peníze v bance, investoval celkem přes tři miliony korun do stavby rodinného domu v Bechyni za 2,3 milionu korun a odkoupení třípokojového bytu v panelovém domě v Praze za 752 000 korun; do té doby užívala jeho rodina luxusní dvousetmetrový půdní byt v Praze-Veleslavíně, pronajatý od Lubomíra Kašáka údajně za třikrát nižší nájemné, než by bylo tržní. MF Dnes došla k závěru, že sponzorem Kalouskovy předvolební kampaně v roce 1998 i veleslavínského bytu je Kalouskův švagr Lubomír Kašák, majitel stavební firmy IDOS Praha, profitující mimo jiné z veřejných zakázek v Příbrami. Ve firmě má 5% podíl i Radka Kalousková. Příbramským starostou v době získání zakázek byl člen celostátního vedení KDU-ČSL a Kalouskův přítel Josef Vacek.[90] Radka Kalousková získala veleslavínský byt výměnou za směnku v hodnotě 6,5 milionu korun, kterou v její prospěch vystavil v roce 1999 její bratr Lubomír Kašák po dohodě s otcem a v rámci vyrovnání mezi sourozenci. Lubomír byl v roce 2002 zavražděn, údajně svým společníkem Zdeňkem Němcem, který se po činu zastřelil. K darovací dani přiznala Radka Kalousková směnku až po letech, když se o daňový únik na základě anonymního podnětu začala zajímat policie.[91]

V září 2011 Miroslav Kalousek zmínil, že má zhruba 20letého syna.[92][93] Podle rozhovoru zveřejněného v Aha! si své soukromí chrání a o manželce, synovi a dceři téměř nemluví.[94] V únoru 2012 se manželé Kalouskovi rozvedli.[95]

Kritika a kontroverze

[editovat | editovat zdroj]

Vztahy s veřejností

[editovat | editovat zdroj]

Dne 21. září 2011 Kalousek na Malostranském náměstí v Praze profackoval, dle jeho slov, čtyřmi fackami mladíka, který mu údajně vulgárně nadával „k..o zlodějská“.[96] Kalousek uvedl, že dotyčný byl ve věku okolo 20 let, zhruba jako jeho vlastní syn. V návaznosti dodal, že facka je pedagogický instrument. Předseda vlády Petr Nečas postup zhodnotil slovy, že Kalousek rozhodně neaspiruje na titul pedagoga roku.[92][93] Později bulvár získal kamerový záznam z incidentu; zachycuje jediný políček.[97] Záležitostí se zabývala policie, vyhodnotila však incident jako přestupek. Kalousek byl potrestán pokutou ve výši 1000 Kč.[98][chybí lepší zdroj] V červenci 2012 zveřejnil poslanec Petr Skokan vulgární obsah telefonního rozhovoru, který s ním v září 2011 Kalousek vedl v souvislosti se zveřejněním tohoto incidentu.[99]

Dne 7. června 2012 dostal Kalousek na demonstraci proti vládě ránu do hlavy, lidé na něj plivali a křičeli: „Demisi!“.[100]

V roce 2013 ministr financí Kalousek poskytl rozhovory opilý, později se za to omluvil.[101]

Odpouštění pokut a ponechání dotací

[editovat | editovat zdroj]

Audit NKÚ zjistil, že Kalouskem vedené Ministerstvo financí ČR z 34,5 miliard pokut za zneužité dotace odpustilo 31,1 miliard korun. Zneužité dotace se v mnoha případech nemusely vracet. Podle viceprezidenta NKÚ Miloslava Kaly bylo na libovůli Kalouska, komu se promíjelo.[102] Vracet mnohamilionové zneužité dotace nemusel například poslanec Petr Wolf, který jako přeběhlík z ČSSD podpořil vládu Mirka Topolánka.[102][103] V červnu 2011 prezident českého Aeroklubu Vlastimil Dvořák na dotaz novinářů, jak chce Aeroklub České republiky uhradit zneužité dotace, které úřady chtějí vrátit, odpověděl, že je kamarádem ministra financí Kalouska, a proto se nic platit nebude.[104]

V roce 2003 získal Karel Schwarzenberg dotaci na obnovu dvou rybníků ve výši 4,5 milionu korun. Později finanční úřad nařídil vrácení dotace, protože nebyl dodržen termín kolaudace, ale ministerstvo financí pod vedením Kalouska vrácení dotace prominulo.[105] V době, kdy ministerstvo financí prominulo Schwarzenbergovi vrácení 4,5milionové dotace, Kalousek i Schwarzenberg byli oba ministři ve vládě Mirka Topolánka.[106]

Výběrová řízení

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1993, kdy se Kalousek stal ekonomickým náměstkem na Ministerstvu obrany ČR, si Armáda ČR objednala od ministerstva padáky pro dopravu skupin hloubkového průzkumu a seskoků. Ze dvou firem ve výběrovém řízení vyhrála firma Anex-Cirus Jiřího Andrlíka, která měla dodat padáky s názvem VTP-100. Průběh zkoušek dodaných prototypů nebyl zveřejněn. Na některé členy zkušební komise měl být vyvíjen nátlak, aby svá stanoviska ke zkouškám odvolali a padák doporučili. Armáda s touto firmou podepsala smlouvu na 2310 kusů i přesto, že společnost ještě právně neexistovala a nikdy žádné padáky nevyráběla.[107] Smlouva také byla napsaná tak nevýhodně, že ji nelze vypovědět.[107] Kalousek nákup padáků armádě doporučil (o výhradách k jejich kvalitě podle svých slov nevěděl), ale na žádné ze smluv s Anex-Cirus není jeho podpis.[107] Odborníci Paraclubu tvrdí, že VTP-100 měl příliš funkcí, jež si vzájemně odporovaly. Přesto byla padáková souprava VTP-100 v roce 1996 zavedena do výzbroje Armády České republiky. V roce 1997 došlo ke smrtelné nehodě na VTP-100, při které zahynul vojín Roman Prinich.[108] Ačkoli náčelník generálního štábu Jiří Nekvasil ihned po nehodě vyzval Kalouska k zastavení plateb firmě Anex-Cirus až do vyšetření úmrtí, vyplatilo ministerstvo firmě 27 milionů korun navzdory existujícímu podezření, že padáky nesplňují bezpečnostní ani technické normy.[107] Soud nakonec nařídil ministerstvu odebrat dalších 300 padáků. Celkových 730 padáků za 110 milionů korun již nebylo použito a v roce 2011 jim skončila životnost.[107]

Plánovaná modernizace 353 tanků T-72 v hodnotě 13 miliard korun, které byly již určeny k vyřazení, vyvolala kontroverzi, jelikož skupina expertů se jednoznačně shodla na francouzské společnosti Sagem. Kalouskem jmenovaná ministerská komise se také shodla na společnosti Sagem, ovšem hned poté byli dva porotci vyměněni za jiné. V následujícím hlasování zvítězila opět společnost Sagem. Toto hlasování bylo prohlášeno za předběžné a o týden později zvítězila zcela nečekaně italská společnost Officine Galileo, která v posudcích skončila na posledním pátém místě. Tyto skutečnosti přiměly vládu odebrat ministerstvu obrany možnost rozhodovat o strategicky významných zakázkách. Po modernizaci přetrvávaly problémy s řízením palby. M. Kalousek se snažil prosadit usnesení, které by znesnadnilo porovnávací zkoušky modernizovaných tanků.[107] Modernizace stála 4 miliardy korun a modernizováno bylo jen 30 strojů.[109]

Pochybnosti vyvolala zakázka na štábní informační systém. Výběrový konkurz vyhrála firma Unisys, ale Kalousek konkurz zrušil. Při druhém řízení zvítězila opět firma Unisys. Přesto Kalousek označil společnost EDS za výhodnější a dostala zakázku. Představitelé Unisys byli údajně zastrašováni a kontaktovali policii. Pracovník EDS Jan Březovský v roce 1998 prohlásil, že EDS byla nucena dát Kalouskovým lidovcům provizi 50 miliónů korun. Kontrakt v ceně zhruba jedné miliardy korun byl dokončen v roce 2002, ovšem i tak systém stále nenaplňoval požadavky.[110]

Novinář Karel Hvížďala o M. Kalouskovi v červenci 2014 prohlásil: Prsty měl skoro ve všech sporných zakázkách: v nákupu 1160 padáků VTP 100 za 110 milionů, které byly nefunkční (firma, která vyhrála, je nikdy nevyráběla a dokonce ani úředně neexistovala) a na nichž se jeden voják zabil, v zakázce na modernizování tanků T-72 za 13 miliard. Stál za nákupem štábního informačního systému asi za jednu miliardu a za výměnou deseti letadel Mig-29 za jedenáct vrtulníků Sokol, které byly pro záchrannou službu nevýhodné, v hodnotě asi jedné miliardy. Byl spojen s nezdaněním hazardu, jehož roční přiznaný obrat činí asi 100 miliard, s nákupem čtyř letadel CASA za 3,5 miliardy, která jsou údajně předražená o 658 milionů, s prodejem kasáren na Náměstí republiky v Praze, z kterého jsme kvůli špatným smlouvám nezískali v důsledku snad ani korunu, stejně tak jako s medializovanými kauzami Diag Human či gripenů, kde zprostředkovatelé dle expertů rozdali v naší republice na úplatcích asi 400 až 700 milionů korun.[111]

Policejní prezident Petr Lessy v červenci 2012 tvrdil, že mu ministr financí Kalousek několikrát volal, aby ovlivnil vyšetřování nákupu letounů CASA.[112] Podle Lessyho Kalousek řekl, že „budou odstíháni všichni a nebude to trvat dlouho. Bylo to takové obecné konstatování v množném čísle, na adresu lidí, kteří prošetřují kauzu CASA“.[113] Také detektiv vyšetřující nákup letounů CASA obvinil Kalouska z pokusu ovlivnit vyšetřování. Premiér Petr Nečas na to reagoval slovy „Rozhodnutí volat vyšetřovateli poměrně citlivé kauzy, do které pan ministr financí je nějakým způsobem zaangažován, je politicky mimořádně nešťastný krok“.[114]

Kauza Diag Human

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Kauza Diag Human.

Dokumenty dokládají, že Kalousek jako ministr financí podpořil svého dlouholetého známého Josefa Šťávu, zakladatele společnosti Diag Human, který usiloval o miliardy korun v arbitráži proti státu, jehož zájmy měl Kalousek jako ministr hájit.[115]

Obvinění Roberta Pelikána

[editovat | editovat zdroj]

V únoru 2016 obvinil ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, že je ruským agentem, když ten souhlasil s propuštěním Libanonce Alího Fajáda, o jehož vydání k trestnímu stíhání žádaly Spojené státy americké. Kalousek prohlásil: „Ministr spravedlnosti je podle mého názoru opravdu aktivní spolupracovník ruských zpravodajských služeb, ale nemůžu to nijak doložit, nebývají na to písemné důkazy. Ale když se někdo tak chová, tak to tak asi bude.“ Pelikán kritiku označil za neopodstatněnou.[116]

Obvinění Václava Klause

[editovat | editovat zdroj]

V červnu 2019 prohlásil o bývalém prezidentu České republiky Václavu Klausovi, že byl a je ruským agentem znovu aktivovaným po roce 2010,[117] když ten v zápiscích z plavby kolem Britských ostrovů kritizoval multikulturalismus a údajnou snahu kosmopolitů „co nejvíce zlikvidovat hranice mezi státy a národy“.[118] Klaus následně uvedl, že zvažuje právní kroky[119] včetně podání podnětu na Policii ČR k prověření podezření ze spáchání trestného činu křivého obvinění.[120]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]
  • Naši pastýři 1938–1945: „Svatováclavský seznam katolických kněží“ působících nebo narozených na našem území, kteří byli pronásledováni, totálně nasazeni, zahynuli nebo byli vězněni v koncentračních táborech v době 2. světové války. [Česko]: vlastním nákladem Miroslav Kalousek, ©2017. 223 s. [Vydáno u příležitosti 75. výročí úmrtí brigádního generála otce Metoděje Kubáně (5. 3. 1942 Dachau) a 75. výročí popravení lidického faráře otce Josefa Štemberky (10. 6. 1942 Lidice). Obsahuje též: CROSBY, Donald F. Kaplani na válečném poli: katoličtí kněží ve Druhé světové válce. Z angl. orig. Battlefield Chaplains: Catholic Priests in World War II přeložili Markéta Záleská a David Záleský.][121]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
ikona
Tento seznam referencí potřebuje upravit.
Tento článek obsahuje reference, které nemají standardní formu, jsou použity prosté internetové adresy, u nichž může hrozit znefunkčnění odkazu. Přidejte prosím doplňující informace standardní způsobem pomocí citací. Pomůžete tím udržet ověřitelnost a jednotný vzhled a styl článků.
  1. ↑ JANOVSKÁ, Adina. Bývalý ministr Kalousek: Žije dál s ukrývanou exmanželkou? Otazníky přibývají. Krajské Listy.cz [online]. Krajské listy, 2014-02-10 [cit. 2017-01-14]. Dostupné online. 
  2. ↑ ZELENÝ, Petr. Těch pár facek bylo pedagogickým vkladem, vzkázal Kalousek z USA. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2011-09-25 [cit. 2016-10-10]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Ing. Miroslav Kalousek. www.psp.cz [online]. [cit. 2017-11-16]. Dostupné online. 
  4. ↑ Kalousek v TOP 09 práskl dveřmi - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-10-01 [cit. 2024-10-01]. Dostupné online. 
  5. ↑ 09, TOP. Miroslav Kalousek. TOP 09. Dostupné online [cit. 2017-11-16]. 
  6. ↑ Ovčáček na Kalouska vytáhl fotku z Pionýra. Bylo to kvůli škole, říká exšéf TOP 09. Echo24.cz [online]. Echo Media, 10. března 2018. Dostupné online. 
  7. ↑ a b [1]
  8. ↑ www.nasipolitici.cz [online]. [cit. 2011-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-30. 
  9. ↑ JELÍNEK, Lukáš. Komu patří Kalouskova duše?. Deník referendum [online]. 2. září 2010 [cit. 2014-01-05]. Dostupné online. 
  10. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 19. - 20.6.1998 : Poslanci dle krajů a kandidátních listin : Kraj: 33 Jihočeský : Strana: 01 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid.. volby.cz [online]. [cit. 2017-05-26]. Dostupné online. 
  11. ↑ Kontroverzní lidovec Kalousek odchází. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2001-04-12 [cit. 2017-05-26]. Dostupné online. 
  12. ↑ a b www.kdu.cz [online]. [cit. 2010-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-05. 
  13. ↑ Rozpačitý efekt Kalouskovy rezignace. Český rozhlas 7 – Radio Praha [online]. Český rozhlas [cit. 2017-11-16]. Dostupné online. 
  14. ↑ Archivovaná kopie. www.mikroblogy.cz [online]. [cit. 2012-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-07. 
  15. ↑ Archivovaná kopie. kdu.cz [online]. [cit. 2012-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-04. 
  16. ↑ http://volby.cz/pls/ep2004/ep144?xjazyk=CZ
  17. ↑ a b Daniel Kaiser:Týden v České republice, BBC, 5. března 2005
  18. ↑ Odstartoval kauzu Rath. Teď zuří, že ho žalobci prozradili. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2015-07-24 [cit. 2017-11-16]. Dostupné online. 
  19. ↑ Kalousek: na dům mi půjčil švagr Kašák
  20. ↑ Kalousek je pro vládu s ČSSD tolerovanou komunisty. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2017-11-16]. Dostupné online. 
  21. ↑ a b Kalousek rezignoval, lidovci ukončili jednání s ČSSD. Novinky.cz. Borgis. Dostupné online [cit. 2017-11-16]. 
  22. ↑ Kalousek: Zastavil jsem opoziční smlouvu rozhovor z 30. 8. 2006 na Aktuálně.cz
  23. ↑ http://www.volby.cz/pls/kv2006/kv21111?xjazyk=CZ&xid=1&xv=21&xdz=2&xnumnuts=3107&xobec=552054&xstrana=0
  24. ↑ http://www.psp.cz/sqw/detail.sqw?id=377&t=11,3,5&o=5
  25. ↑ https://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2009/2009-01-02-tiskova-zprava-5503-5503
  26. ↑ https://zena.aktualne.cz/ministr-kalousek-a-kouzlo-rezervnich-fondu/r~i:article:626522/
  27. ↑ https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/statni-rozpocet/plneni-statniho-rozpoctu/2009/statni-zaverecny-ucet-za-rok-2009-2046
  28. ↑ https://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2010/2010-01-08-tiskova-zprava-5380-5380
  29. ↑ Ministerstvo financí ČR - Struktura a vývoj státního dluhu Archivováno 24. 11. 2011 na Wayback Machine.
  30. ↑ KOPECKÝ, Josef. Zaplaťte státní dluh, každý 121 tisíc, vyzývá Kalouskova složenka voliče. iDNES.cz [online]. MAFRA, 12. května 2010 [cit. 2011-10-24]. Dostupné online. 
  31. ↑ http://www.top09.cz/co-delame/tiskove-zpravy/kalousek-slozenku-zatim-neplatte-2048.html
  32. ↑ SORTOF. Kalouskova složenka vyvolala paniku. Deník Referendum [online]. Vydavatelství Referendum [cit. 2017-11-16]. Dostupné online. 
  33. ↑ KOMENTÁŘ: Politika v ponurém světle Kalouskovy složenky. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2010-05-18 [cit. 2017-11-16]. Dostupné online. 
  34. ↑ Kalousek zažehnal žaloby za 120 miliard, odtajní dohodu s Nomurou. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2009-05-06 [cit. 2017-11-16]. Dostupné online. 
  35. ↑ Kalousek chce dát zakázku za 115 miliard jedné firmě. Aktuálně.cz. Economia, 2008-06-08. Dostupné online [cit. 2017-11-16]. 
  36. ↑ ČTK:MF trvá na pokračování tendru na sanaci ekologických škod financninoviny.cz, 29. května 2009
  37. ↑ Stomiliardový hazard ministerstva financí při odstraňování ekologických zátěží
  38. ↑ HK chce při odstraňování ekologických škod více zakázek. www.ekolist.cz [online]. [cit. 2012-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-29. 
  39. ↑ http://www.financninoviny.cz/zpravy/vlada-zrusila-miliardovy-ekotendr/731777
  40. ↑ Stenoprotokoly jednání PSP ČR Čtvrtek 5. listopadu 2009
  41. ↑ http://www.psp.cz/eknih/2006ps/stenprot/052schuz/s052071.htm
  42. ↑ KUBÁTOVÁ, Zuzana. Byty po OKD se staly rozbuškou. Hospodářské noviny. Economia, 2009-05-06. Dostupné online [cit. 2017-11-16]. 
  43. ↑ http://ekonom.ihned.cz/c1-44167260-kalouskova-hazardni-hra Jiří Pšenička: Kalouskova hazardní hra. EKONOM.IHNED.CZ 10. 6. 2010
  44. ↑ http://www.mediafax.cz/politika/3302459-Kalousek-Narceni-z-prijeti-uplatku-pri-povoleni-internetoveho-sazeni-povazuji-za-absurdni
  45. ↑ Odchod Kalouska a spol. lidové straně prospěje, míní Čunek. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2009-05-28 [cit. 2017-11-16]. Dostupné online. 
  46. ↑ Kalousek zřejmě brzy opustí KDU-ČSL, čeká na Schwarzenberga. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2009-05-15 [cit. 2017-11-16]. Dostupné online. 
  47. ↑ Největší mecenáš TOP 09 chce po státu miliony. Aktuálně.cz. Economia, 2009-10-02. Dostupné online [cit. 2017-11-16]. 
  48. ↑ Sabina Slonková: Největší mecenáš TOP 09 chce po státu miliony, 2. října 2009, Aktuálně.cz
  49. ↑ http://www.top09.cz/co-delame/tiskove-zpravy/?clanek=287
  50. ↑ Lucie Vadlejchová:Nečas zpražil Kalouska, Vondra sám neodejde. Padne vláda? 24.03.2011, tyden.cz
  51. ↑ http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/stret-kalouska-s-vondrou-trestni-oznameni-kvuli-zakazce/587513&id_seznam=
  52. ↑ http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/mf-penize-firmy-promopro-koncily-na-podezrelych-uctech/597674&id_seznam=5005
  53. ↑ Kolem kauzy ProMoPro vládne po roce ticho po pěšině. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2017-11-16]. Dostupné online. 
  54. ↑ ŘÍHOVÁ, Barbora. Povodňová daň pouze na rok. Kalousek kývl na Nečasův kompromis. iDNES.cz [online]. 2010-08-29 [cit. 2024-09-25]. Dostupné online. 
  55. ↑ ŤOPEK, Martin. Je čas snížit daně. Nabízí se úprava zdravotních a sociálních odvodů nebo DPH, říká Babiš. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2017-01-06 [cit. 2024-09-25]. Dostupné online. 
  56. ↑ Respekt: Kalousek vyhrožoval vyšetřovateli. Ministr to popírá. Novinky.cz [online]. Borgis, 2012-06-29 [cit. 2017-11-16]. Dostupné online. 
  57. ↑ Kalousek: Lessymu jsem nevyhrožoval, je to provokace. Novinky.cz [online]. Borgis, 2012-07-12 [cit. 2017-11-16]. Dostupné online. 
  58. ↑ Ve středních Čechách se utkají těžké váhy, Kalouskovi a Babišovi se postaví Kuba. Novinky.cz [online]. Borgis, 2013-08-23 [cit. 2013-08-29]. Dostupné online. 
  59. ↑ Preferenční hlasy pro kandidáty TOP 09 ve volbách do Poslanecké sněmovny 2013 ve Středočeském kraji
  60. ↑ Kalouska ani Okamuru poslanci místopředsedou Sněmovny nezvolili. Novinky.cz [online]. Borgis, 2013-11-27 [cit. 2013-11-27]. Dostupné online. 
  61. ↑ Neumlčí mě, vzkázal Kalousek. Nově je z něj šéf klubu, takže má přednostní slovo [online]. MAFRA, 2013-11-27 [cit. 2013-11-27]. Dostupné online. 
  62. ↑ TOP 09 potvrdila lídry. Kalousek varoval před monarchou a oligarchou [online]. MAFRA, 2013-12-08 [cit. 2013-12-08]. Dostupné online. 
  63. ↑ Kalousek: ANO se hlasováním o biopalivech dopustilo podvodu. Blesk.cz. CZECH NEWS CENTER. Dostupné online [cit. 2017-11-16]. ISSN 1213-8991. 
  64. ↑ Evidence prošla prvním čtením, Kalousek počmáral Babišovi obří účtenku. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2017-11-16]. Dostupné online. 
  65. ↑ Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo města, Kraj: Jihočeský kraj, Okres: Tábor, Obec: Bechyně, Kandidátní listina: Nezávislí a TOP 09 [online]. Český statistický úřad, 2014 [cit. 2014-12-07]. Dostupné online. 
  66. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 05.10. - 06.10.2018, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo města, Kraj: Jihočeský kraj, Okres: Tábor, Obec: Bechyně, Kandidátní listina: Nezávislí s podporou TOP 09 [online]. Český statistický úřad, 2018 [cit. 2018-10-22]. Dostupné online. 
  67. ↑ Miroslav Kalousek se stal šéfem TOP 09, strana má v nově zvoleném vedení padesát procent žen. Hospodářské noviny [online]. Economia, 2015-11-29 [cit. 2015-11-29]. Dostupné online. 
  68. ↑ KALOUSEK, Miroslav. Kalousek představil vizi kapitalismu střední vrstvy a vyzval k odporu vůči oligarchům. Svobodné fórum [online]. 2015-11-29 [cit. 2015-12-06]. Dostupné online. 
  69. ↑ Klub TOP 09 a Starostů povede po Kalouskovi Laudát. Novinky.cz [online]. Borgis, 2015-12-08 [cit. 2015-12-08]. Dostupné online. 
  70. ↑ Verdikt nad Savčenkovou padne za dva týdny. Pilotka stále hladoví. ČT24 [online]. Česká televize, 9. března 2016. Dostupné online. 
  71. ↑ FROUZOVÁ, Kateřina; NEPRAŠOVÁ, Veronika. Pokud nebudeme mít ve volbách alespoň pět procent, končím, říká Miroslav Kalousek. Hospodářské noviny [online]. Economia, 2017-02-13 [cit. 2017-02-13]. Dostupné online. 
  72. ↑ Volby 2017 do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Sněmovní volby 20. - 21. října 2017, Lídři kandidátek [online]. TOP 09, 2017-05-30 [cit. 2017-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-10. 
  73. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 20.10. – 21.10.2017, Jmenné seznamy, Kraj: Středočeský kraj, Strana: TOP 09, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2017 [cit. 2017-10-22]. Dostupné online. 
  74. ↑ Kalousek skončí jako předseda TOP 09, vyzval k demokratickému bloku. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-10-24 [cit. 2017-10-24]. Dostupné online. 
  75. ↑ Kalousek povede sněmovní klub TOP 09. České noviny [online]. Česká tisková kancelář, 2017-10-31 [cit. 2017-10-31]. Dostupné online. ISSN 1213-5003. 
  76. ↑ https://zpravy.idnes.cz/pospisil-rozhovor-predseda-top-09-dqr-/domaci.aspx?c=A171126_123139_domaci_kop
  77. ↑ https://www.novinky.cz/domaci/clanek/kalousek-nehodla-v-pristich-volbach-do-snemovny-kandidovat-40330328
  78. ↑ ‚Mějte se moc fajn.‘ Bývalý předseda TOP 09 Kalousek se vzdal mandátu poslance. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 19. 1. 2021 [cit. 2021-1-19]. Dostupné online. 
  79. ↑ Kalousek: Do důchodu nejdu, chci sloužit až do smrti. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2021-03-24]. Dostupné online. 
  80. ↑ Kalousek bude mít společný pořad se Soukupem na TV Barrandov. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2021-03-13 [cit. 2021-03-24]. Dostupné online. 
  81. ↑ Opozice měla jednat o vládě národní spásy, ale šanci nevyužila. Je to chyba, říká Kalousek v novém pořadu Reflexu. Reflex.cz [online]. CZECH NEWS CENTER [cit. 2021-03-24]. Dostupné online. ISSN 1213-9017. 
  82. ↑ Kalousek zamíří do vedení VZP, část vlády se zdržela hlasování. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2022-01-27]. Dostupné online. 
  83. ↑ Kalousek v TOP 09 práskl dveřmi. Novinky.cz [online]. [cit. 2024-10-01]. Dostupné online. 
  84. ↑ http://www.novinky.cz/clanek/151700-kalousek-je-podle-odborneho-casopisu-nejlepsim-ministrem-financi.html
  85. ↑ http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/137365-kalousek-byl-ocenen-jako-nejlepsi-ministr-z-byvaleho-vychodu/
  86. ↑ http://zpravy.ihned.cz/politika/c1-52962690-kalousek-vyhlasen-ministrem-roku-evropskych-rozvijejicich-se-trhu
  87. ↑ http://www.novinky.cz/ekonomika/285549-kalousek-je-podle-financial-times-nejduveryhodnejsim-ministrem-financi-v-evrope.html
  88. ↑ Usnesení z 8. veřejného zasedání Zastupitelstva města Kasejovice konaného dne 12. března 2020 | Město Kasejovice. www.kasejovice.cz [online]. [cit. 2022-05-06]. Dostupné online. 
  89. ↑ Jakub Pokorný: Manželky ministrů: mediální hvězda v prádle, vědkyně i ženy v domácnosti, Ona dnes, příloha MF Dnes, 19. 7. 2010
  90. ↑ Jiří Kubík, Sabina Slonková: Kalousek v politice podezřele zbohatl, iDNES.cz, 26. 3. 2002
  91. ↑ Policie začala řešit Kalouskovu směnku, iDnes.cz, 29. 3. 2005, ČTK
  92. ↑ a b http://www.novinky.cz/domaci/245319-kalousek-pred-snemovnou-zfackoval-drzeho-spratka.html
  93. ↑ a b Kalousek nafackoval na náměstí mladíkovi, který mu nadával, iDnes.cz, 21. 9. 2011, kop (Josef Kopecký), jš (Jiří Šťastný)
  94. ↑ Lubor Černohlávek: Miroslav Kalousek: Důchodcům vše dorovnáme!, Aha!, 31. 1. 2011
  95. ↑ ČTK. Ministr financí Kalousek se rozvedl. Stání měl v únoru.. Aktuálně.cz [online]. Economia, 19. března 2012 [cit. 2012-03-19]. Dostupné online. 
  96. ↑ Kalouskovy facky vyšetří úřad, hubatého studenta policie nenašla. iDNES.cz [online]. MAFRA, 26. října 2011. Dostupné online. 
  97. ↑ http://www.blesk.cz/clanek/videa-odjinud-udalosti/168171/kalouskova-facka-pro-drzeho-fracka.html
  98. ↑ jih. Kalousek se prohne. Za facky dostal pokutu tisíc korun. ParlamentníListy.cz [online]. OUR MEDIA, 2011-12-16 [cit. 2016-03-19]. Dostupné online. 
  99. ↑ KOPECKÝ, Josef (kop). Skokan zveřejnil telefonát s Kalouskem. Rozbiju ti hubu, hrozil ministr. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2012-07-13. Dostupné online. 
  100. ↑ KOPECKÝ, Josef; KUPKA, Martin (mku). Kalousek dostal v davu ránu, plivali na něj a křičeli: Demisi!. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2012-06-07 [cit. 2019-06-19]. Dostupné online. 
  101. ↑ VIKTORA, Antonín (vik); VÁLKOVÁ, Hana (hv). Na francovku se vymlouvat nebudu, byl jsem opilý, přiznal Kalousek. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2013-06-07. Dostupné online. 
  102. ↑ a b Ministerstvo velkoryse odpustilo miliardy pokut za zneužité dotace. iDNES.cz [online]. MAFRA, 20. června 2011. Dostupné online. 
  103. ↑ Za zneužití dotace zaplatí exposlanec Wolf jen pokutu. Novinky.cz [online]. Borgis, 12. dubna 2012. Dostupné online. 
  104. ↑ Zneužívané dotace se v Česku nevrací, úřad vše promíjí. Hospodářské noviny [online]. Economia, 20. června 2011. Dostupné online. 
  105. ↑ Schwarzenberg dostal od Kalouska odpustek, pět milionů. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 25. srpna 2011. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  106. ↑ Schwarzenberg měl vrátit dotace, ministr Kalousek mu to prominul. Patria.cz [online]. 25. srpna 2011. Dostupné online. 
  107. ↑ a b c d e f Miroslav Kalousek a 20 let jeho úřednických a politických her. Nadační fond proti korupci [online]. Nadační fond proti korupci. Dostupné online. 
  108. ↑ https://web.archive.org/web/20100613043452/http://www.paraclub.cz/cze/start.php?id=clanky&article=115
  109. ↑ SVĚTNIČKA, Lubomír; natoaktual.cz. Armáda ukončila modernizaci tanků. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2005-12-07. Dostupné online. 
  110. ↑ Miroslav Kalousek. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2018-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-27. 
  111. ↑ HVÍŽĎALA, Karel. Miroslav Kalousek: nepostradatelný falešný hráč. Aktuálně.cz [online]. Economia, 14. července 2014. Dostupné online. 
  112. ↑ Domácí; ČTK. Lessy k policistům: Nenechte se ovlivnit mocnými. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2012-07-15. Dostupné online. 
  113. ↑ KOPECKÝ, Josef. Policejní prezident Lessy: Kalousek mi volal třikrát kvůli kauze CASA. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2012-07-12. Dostupné online. 
  114. ↑ WIRNITZER, Jan. Kalousek volal detektivovi z kauzy CASA, ten to vnímá jako nátlak. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2012-06-29. Dostupné online. 
  115. ↑ SLONKOVÁ, Sabina. V bitvě o státní miliardy šel Kalousek na ruku příteli. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2. března 2010. Dostupné online. 
  116. ↑ zpe, kab, tin, rav, Novinky, Právo. Kalousek označil ministra spravedlnosti Pelikána za ruského agenta. Novinky.cz [online]. Borgis, 2016-02-12. Dostupné online. 
  117. ↑ KALOUSEK, Miroslav. Twitter.com, 2019-06-18. Dostupné online. 
  118. ↑ Novinky. Je to hňup, reagoval Klausův mluvčí na Kalouskův výpad. Novinky.cz [online]. Borgis, 2019-06-18. Dostupné online. 
  119. ↑ TOMÁNKOVÁ, Terezie. Partie. iprima.cz [online]. 2019-06-23 [cit. 2019-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-27. 
  120. ↑ ČTK. Exprezident Klaus zvažuje soud poté, co jej Kalousek označil za ruského agenta. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2019-06-23. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  121. ↑ Naši pastýři 1938–1945. In: Databáze knih [online]. [2017], [cit. 15. 12. 2022]. Dostupné z: https://www.databazeknih.cz/knihy/nasi-pastyri-1938-1945-374906

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Druhá vláda Mirka Topolánka
Předseda vlády
Mirek Topolánek (jmenován 8. listopadu 2006, ODS)
Členové v den jmenování vlády
9. ledna 2007
Jiří Čunek (1. místopředseda vlády, místní rozvoj – demise 13. listopadu 2007, KDU-ČSL) • Martin Bursík (místopředseda vlády, životní prostředí, školství, mládež a tělovýchova – pověřen 4. října 2007 – odvolán 4. prosince 2007, SZ) • Petr Nečas (místopředseda vlády, práce a sociální věci, ODS) • Alexandr Vondra (místopředseda vlády pro evropské záležitosti, ODS) • Vlasta Parkanová (obrana, 1. místopředsedkyně vlády – od 23. ledna 2009, KDU-ČSL) • Ivan Langer (vnitro, informatika, ODS) • Karel Schwarzenberg (zahraniční věci, nestraník za SZ) • Martin Říman (průmysl a obchod, ODS) • Tomáš Julínek (zdravotnictví – odvolán 23. ledna 2009, ODS) • Jiří Pospíšil (spravedlnost, ODS) • Miroslav Kalousek (finance, KDU-ČSL) • Dana Kuchtová (školství, mládež a tělovýchova – demise 3. října 2007, SZ) • Aleš Řebíček (doprava – odvolán 23. ledna 2009, ODS) • Petr Gandalovič (zemědělství, ODS)  • Helena Třeštíková (kultura – demise 26. ledna 2007, nestranička za KDU-ČSL) • Cyril Svoboda (předseda Legislativní rady vlády – odvolán 23. ledna 2009, místní rozvoj – pověřen 23. ledna 2009, KDU-ČSL) • Džamila Stehlíková (lidská práva a národnostní menšiny – odvolána 23. ledna 2009, SZ)
Členové jmenovaní později
26. ledna 2007
4. prosince 2007
Ondřej Liška (školství, mládež a tělovýchova, SZ)
1. dubna 2008
Jiří Čunek (1. místopředseda vlády, místní rozvoj – demise 12. ledna 2009, KDU-ČSL)
23. ledna 2009
Daniela Filipiová (zdravotnictví, ODS) • Petr Bendl (doprava, ODS) • Pavel Svoboda (předseda Legislativní rady vlády, KDU-ČSL) • Michael Kocáb (lidská práva a národnostní menšiny, nestraník za SZ)
Vláda Petra Nečase
Předseda vlády
Petr Nečas (jmenován 28. června 2010, ODS)
Členové v den jmenování vlády
13. července 2010
Karel Schwarzenberg (1. místopředseda vlády, zahraniční věci, TOP 09) • Radek John (místopředseda vlády – odvolán 20. května 2011, vnitro – odvolán 21. dubna 2011, VV) • Alexandr Vondra (obrana – odvolán 7. prosince 2012, ODS) • Jiří Pospíšil (spravedlnost, ODS – odvolán 27. června 2012) • Martin Kocourek (průmysl a obchod, ODS – odvolán 14. listopadu 2011) • Pavel Drobil (životní prostředí, ODS – odvolán 21. prosince 2010) • Ivan Fuksa (zemědělství – odvolán 4. října 2011, ODS) • Miroslav Kalousek (finance, TOP 09) • Leoš Heger (zdravotnictví, TOP 09) • Jaromír Drábek (práce a sociální věci – demise 31. října 2012, TOP 09) • Jiří Besser (kultura, nestraník za TOP 09 – odvolán 16. prosince 2011) • Vít Bárta (doprava, VV – odvolán 21. dubna 2011) • Josef Dobeš (školství, VV – odvolán 30. března 2012) • Kamil Jankovský (místní rozvoj, VV/LIDEM)
Členové jmenovaní později
17. ledna 2011
Tomáš Chalupa (životní prostředí, ODS)
21. dubna 2011
Jan Kubice (vnitro, nestraník) • Radek Šmerda (doprava, nestraník – odvolán 1. července 2011)
1. července 2011
Karolína Peake (místopředsedkyně vlády, obrana – jmenována 12. prosince 2012, odvolána 20. prosince 2012, VV/LIDEM) • Pavel Dobeš (doprava, VV/LIDEM – demise 3. prosince 2012)
6. října 2011
Petr Bendl (zemědělství, ODS)
16. listopadu 2011
Martin Kuba (průmysl a obchod, ODS)
20. prosince 2011
Alena Hanáková (kultura, nestraník za TOP 09)
2. května 2012
Petr Fiala (školství, nestraník)
3. července 2012
Pavel Blažek (spravedlnost, ODS)
16. listopadu 2012
Ludmila Müllerová (práce a sociální věci, TOP 09)
12. prosince 2012
Zbyněk Stanjura (doprava, ODS) • Petr Mlsna (bez portfeje, nestraník za LIDEM)
19. března 2013
Vlastimil Picek (obrana, nestraník)
Ministři financí České republiky
1992–20012001–20092009–20172017–dosud
Ministerstvo financí České republiky
KDU-ČSL
Historie
Předsedové
Jan Šrámek (1919–1922; 1922–1938) • František Šabata (1919–1922) • Alois Petr (1948–1951) • Josef Plojhar (1951–1968) • Antonín Pospíšil (1968–1973) • Rostislav Petera (1973–1980) • František Toman (1980–1981) • Zbyněk Žalman (1981–1989) • Josef Bartončík (1989–1990) • Josef Lux (1990–1998) • Jan Kasal (1999–2001) • Cyril Svoboda (2001–2003) • Miroslav Kalousek (2003–2006) • Jiří Čunek (2006–2009) • Cyril Svoboda (2009–2010) • Michaela Šojdrová (pověřená vedením) (2010) • Pavel Bělobrádek (2010–2019) • Marek Výborný (2019–2020) • Marian Jurečka (2020–2024) • Marek Výborný (od 2024)
Související
Předsedové TOP 09
Logo strany
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Miroslav_Kalousek&oldid=24281756“