Národní muzeum západního umění
Vzhled
Souřadnice: 35°42′55,28″ s. š., 139°46′33,06″ v. d.
Národní muzeum západního umění 国立西洋美術館 | |
---|---|
Logo | |
Údaje o muzeu | |
Stát | Japonsko |
Město | Tokio |
Založeno | 1. dubna 1959 |
Zaměření | Západní umění do počátku 20. století |
Zeměpisné souřadnice | 35°42′55,28″ s. š., 139°46′33,06″ v. d. |
Webové stránky a Webové stránky | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Národní muzeum západního umění 国立西洋美術館 | |
---|---|
Světové dědictví UNESCO | |
Smluvní stát | Japonsko |
Typ | kulturní dědictví |
Kritérium | i, ii, vi |
Odkaz | 1321rev-016 (anglicky) |
Zařazení do seznamu | |
Zařazení | 2016 (40. zasedání) |
součástí Staveb navržené Le Corbusierem |
Národní muzeum západního umění (japonsky 国立西洋美術館, Kokuricu sejdžó bidžucukan, nebo Národní muzeum pro západní umění také označované zkratkou NMWA, odvozenou od anglického názvu National Museum of Western Art) je muzeum výtvarného umění v Tokiu. Vystavuje západní umění od středověku po 20. století a je to největší sbírka svého druhu v Asii; zejména významná je rozsáhlá kolekce Rodinových soch. Sbírku založil během svého francouzského pobytu obchodník Kódžiró Macukata (1865-1950).[1] Budovu muzea navrhl tým architektů pod vedením Le Corbusiera a muzeum zahájilo provoz roku 1959.
Galerie vybraných exponátů
[editovat | editovat zdroj]-
El Greco: Kristus na kříži
-
Lucas Cranach starší: Getsemanská zahrada
-
Peter Paul Rubens: Dvě spící děti
-
Gustave Courbet: Vlna
-
Édouard Manet: Portrét pana Bruna
-
Claude Monet: Osluněné topoly
-
Pierre-Auguste Renoir: Dáma s růží
-
Paul Signac: Přístav v Saint-Tropez
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Archiweb - Národní muzeum pro západní umění. www.archiweb.cz [online]. 1997-01-01 [cit. 2018-06-20]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Národní muzeum západního umění na Wikimedia Commons