Něnecký autonomní okruh
| Něnecký autonomní okruh Не́нецкий автоно́мный о́круг | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Geografie | |
_-_Nenets_Autonomous_Okrug.svg) | |
| Hlavní město | Narjan-Mar |
| Souřadnice | 68°50′ s. š., 54°50′ v. d. |
| Rozloha | 176 700 km² |
| Časové pásmo | UTC+3[1] |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 42 224 (2024) |
| Hustota zalidnění | 0,2 obyv./km² |
| Jazyk | ruština, něnečtina |
| Národnostní složení | Rusové 62,4%, Něnci 18,7 %, Komijci 10,9% |
| Náboženství | pravoslaví |
| Správa regionu | |
| Stát |  Rusko |
| Nadřazený celek | Rusko |
| Druh celku | autonomní okruh |
| Podřízené celky | rajón |
| Vznik | 1929 |
| Gubernátor | Jurij Bezdudnyj |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | RU-NEN |
| Označení vozidel | 83 |
| Oficiální web | adm-nao |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Něnecký autonomní okruh (rusky Не́нецкий автоно́мный о́круг, něnecky Ненёцие автономной ӈокрук) je administrativní částí Ruska (autonomní okruh) v rámci Archangelské oblasti a součást Severozápadního federálního okruhu. Leží na severním pobřeží evropské části Ruska. Na jihu sousedí s republikou Komi, na jihozápadě s Archangelskou oblastí a na východě s Jamalo-něneckým autonomním okruhem.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Něnci začali osídlovat území nynějšího Něneckého autonomního okruhu pravděpodobně v 10.–11. století. Ruské kroniky zmiňují podřízenost Pečory a Jugry kyjevským knížatům a jejich povinnost odvádět jim daně. Skutečné upevnění vlády Novgorodu nad tímto územím nastalo v 13.–15. století. Po pádu Novgorodu 1478 přešla správa tohoto území pod Moskevské velkoknížectví. Povodí dolní Pečory a pobřeží Barentsova moře však osídlili nejen Rusové a Něnci, ale i Komijci. V 18. století byl osídlen i Kaninský poloostrov. Na přelomu 19. a 20. století se tato oblast stala součástí Archangelské gubernie.
15. července 1929 byl vyhlášen Něnecký národnostní okruh, jehož statut se v roce 1977 změnil na autonomní. V souladu s Ústavou Ruské federace se v roce 1993 Něnecký autonomní okruh stal plnoprávnou součástí Ruska.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Něnecký autonomní okruh se rozkládá těsně za severním polárním kruhem na pobřeží Barentsova moře. Dále jeho břehy omývá částečně i Bílé moře, Pečorské moře a Karské moře, jež jsou spolu s Barentsovým součástí Severního ledového oceánu. Součástí okruhu je mimo jiné i Kaninský poloostrov a ostrovy Kolgujev a Vajgač. Na jeho území ústí do moře i řeka Pečora, na jejímž břehu leží administrativní centrum okruhu – Narjan-Mar. Charakter krajiny je převážně rovinatý s velkým množstvím vodních ploch.
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]Nejvýznamnějším odvětvím hospodářství je těžba ropy, díky které dosahuje tento autonomní okruh velmi solidního hospodářského růstu.
U osady Indiga se v roce 2023 začne budovat velký námořní přístav, který bude napojen na Severní mořskou cestu a dokončen bude do roku 2028.[2]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Jedná se o velmi řídce osídlenou oblast s převahou městského obyvatelstva (více než 63 %). Níže uvedená data vycházejí z posledního sčítání lidu.[3] Historický vývoj složení obyvatelstva:
| census 1939 | census 1959 | census 1970 | census 1979 | census 1989 | census 2002 | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Něnci | 5 602 (11,8 %) | 4 957 (10,9 %) | 5 851 (15,0 %) | 6 031 (12,8 %) | 6 423 (11,9 %) | 7 754 (18,7 %) |
| Komijci | 6 003 (12,6 %) | 5 012 (11,0 %) | 5 359 (13,7 %) | 5 160 (10,9 %) | 5 124 (9,5 %) | 4 510 (10,9 %) |
| Rusové | 32 146 (67,5 %) | 31 312 (68,8 %) | 25 225 (64,5 %) | 31 067 (65,8 %) | 35 489 (65,8 %) | 25 942 (62,4 %) |
| Ukrajinci | 1 402 (2,9 %) | 2 068 (4,5 %) | 1 224 (3,1 %) | 2 596 (5,5 %) | 3 728 (6,9 %) | 1 312 (3,2 %) |
| Bělorusové | 334 (0,7 %) | 506 (1,1 %) | 290 (0,7 %) | 650 (1,4 %) | 1051 (1,9 %) | 426 (1,0 %) |
| Ostatní | 2 130 (4,5 %) | 1 679 (3,7 %) | 1 170 (3,0 %) | 1 714 (3,6 %) | 2 097 (3,9 %) | 1 602 (3,9 %) |
Pohyb obyvatelstva (2005)
- Narození: 607 (porodnost 14,5)
- Zemřelí: 513 (úmrtnost 12,2)
Dne 2. února 2022 spustila ruská vláda program Hektar v Arktidě, kdy nabízí svým občanům hektar půdy zdarma pro přesídlení, rozvoj ekoturistiky, zemědělství apod. Pozemek je nabízen na pět let bez placení, následně si jej budou ruští občané moci koupit, pronajmout a nebo vrátit. Rusko si od toho slibuje příliv nových lidí do arktických oblastí. Jednou z určených oblastí je právě Něnecký autonomní okruh.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ненецкий автономный округ na ruské Wikipedii.
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ Ввод в эксплуатацию порта Индига в НАО намечен в 2028 год. www.korabel.ru [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Sčítání lidu v Ruské federaci 2002 (anglicky). www.perepis2002.ru [online]. [cit. 2008-06-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-02-17.
- ↑ Rusko nabízí v tající Arktidě milion hektarů zdarma, chce podpořit ekoturismus. iDNES.cz [online]. 2022-02-06 [cit. 2022-02-07]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Něnecký autonomní okruh na Wikimedia Commons - Oficiální stránky vlády Jamalo-něneckého autonomního okruhu (rusky,anglicky)
