Oktavian Regner von Bleyleben

Oktavian svobodný pán Regner von Bleyleben
Oktavian svobodný pán Regner von Bleyleben
Místodržitel v Dolním Rakousku
	Ve funkci:; 1915 – 1918
Panovník	František Josef I., Karel I.
Předchůdce	Richard von Bienerth-Schmerling
Nástupce	zánik Rakousko-uherské monarchie
15. místodržitel na Moravě
	Ve funkci:; 1911 – 1915
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Karl Heinold
Nástupce	Karl Heinold
Zemský prezident v Bukovině
	Ve funkci:; 1904 – 1911
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	princ Konrad Hohenlohe
Nástupce	hrabě Rudolf z Meranu
Narození	23. listopadu 1866; Brno ; Rakouské císařství
Úmrtí	12. srpna 1945 (ve věku 78 let); Dietach ; Rakousko
Choť	(1892) Gabrielle Wolf von Wachtentreu (1869–1952)
Rodiče	Alfred Regner von Bleyleben a Theresia Schlager
Alma mater	Vídeňská univerzita
Profese	právník
Ocenění	Řád svatého Michala
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oktavian svobodný pán Regner von Bleyleben (Oktavian Alfred Wenzel Bohuslaw Freiherr Regner von Bleyleben) (23. listopadu 1866 Brno^[1] – 12. srpna 1945, Dietach, Rakousko) byl rakousko-uherský státní úředník. Od mládí působil ve státní správě, nakonec se stal místodržitelem na Moravě (1911–1915) a následně v Dolním Rakousku (1915–1918). V roce 1911 byl povýšen do stavu svobodných pánů, po zániku monarchie v roce 1918 žil v soukromí.

Životopis

Pocházel ze starobylého rodu původem z Nizozemí, který v roce 1610 získal rytířský stav a inkolát v Čechách. Narodil se v Brně jako nejmladší z devíti dětí Alfreda Regnera von Bleyleben (1827–1909), profesora C.k. vysoké školy technické v Brně. Oktavian absolvoval právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a poté dlouhodobě působil jako úředník na moravském místodržitelství v Brně (1888–1897). Zastával různé funkce u zemské školní rady nebo v prezidiální kanceláři místodržitelství, v roce 1890 krátce pracoval na okresním hejtmanství ve Znojmě. V letech 1897–1904 působil na ministerstvu vnitra ve Vídni, kde byl od roku 1900 šéfem prezidiální kanceláře a v roce 1903 získal hodnost ministerského rady.

V letech 1904–1911 zastával funkci zemského prezidenta v Bukovině se sídlem v Černovicích, kde se spolu s manželkou věnoval mimo jiné charitě, v roce 1908 byl jmenován c.k. tajným radou. Po odchodu Karla Heinolda do funkce ministra vnitra se vrátil do Brna a v letech 1911–1915 byl moravským zemským místodržitelem. Nakonec byl v letech 1915–1918 místodržitelem v Dolním Rakousku se sídlem ve Vídni. Po zániku monarchie v roce 1918 odešel do výslužby.

Za zásluhy byl v roce 1911 povýšen do stavu svobodných pánů, byl nositelem Řádu železné koruny a Řádu Františka Josefa, několik vyznamenání obdržel také od zahraničních panovníků (belgický Leopoldův řád, ruský Řád sv. Stanislava, rumunský Korunní řád, pruský Korunní řád, saský Řád Albrechtův nebo perský Řád slunce a lva). Během svého působení v Bukovině získal čestné občanství v deseti městech.

V roce 1892 se v Praze oženil s Gabrielou Wolfovou von Wachtentreu (1869–1952), dcerou c.k. generálmajora Josefa Wolfa von Wachtentreu.^[2] Měli spolu čtyři děti, synové Maxmilian a Alfred žili po roce 1945 v Rakousku, dcera Anna Marie (1894–1979) se provdala za Franze Kleina z významné podnikatelské rodiny Kleinů.

Oktavianův starší bratr Rudolf (1860–1938) byl prezidentem vrchního zemského soudu v Brně, další bratr Karl (1862–1916) působil ve státní správě a byl dlouholetým okresním hejtmanem v Přerově (1903–1916).

Odkazy

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu Matrika narozených, Brno - sv. Jakub 1863–1871
↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2024-07-02]. Dostupné online.

Literatura

MAŠEK, Petr: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, II. díl; Praha, 2010; s. 141–142 ISBN 978-80-257-0294-9
VYSKOČIL, Aleš: Slovník představitelů politické správy na Moravě v letech 1850–1918; Historický ústav Akademie věd České republiky, Praha, 2011; s. 238–240; ISBN 978-80-7286-183-5

Externí odkazy

[1] Matriční záznam o narození a křtu Matrika narozených, Brno - sv. Jakub 1863–1871

[2] Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2024-07-02]. Dostupné online.

[1]

[2]

Místodržitelé Moravského markrabství (1850–1918)

1. Leopold Lažanský z Bukové (1849–1860) • 2. Anton Forgách (1860) • 3. Gustav Ignác Chorinský (1860–1862) • 4. Adolf von Poche (1862–1870) • 5. Zikmund z Thun-Hohensteinu (1870–1872) • 6. Philipp Weber von Ebenhof (1872–1874) • 7. Ludwig von Possinger (1874–1880) • 8. Franz Kallina von Urbanow (1880) • 9. Karl Korb von Weidenheim (1880–1881) • 10. Bedřich Ervín z Schönbornu (1881–1888) • 11. Hermann von Loebl (1888–1893) • 12. Alois von Spens-Booden (1893–1900) • 13. Karel Emanuel ze Žerotína (1900–1906) • Hermann von Pillersdorf (1906–1907) • 14. Karl Heinold (1908–1911) • 15. Oktavian Regner von Bleyleben (1911–1915) • 16. Karl Heinold (1915–1918)

kurzivou a zároveň neočíslovaní – pověřeni správou úřadu