Přeskočit na obsah

Operace Market Garden

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Operace Market Garden
konflikt: Západní fronta
Výsadek parašutistů v Nizozemsku během operace Market Garden
Výsadek parašutistů v Nizozemsku během operace Market Garden
Trvání17.–25. září 1944
MístoKoridor Eindhoven–Nijmegen–Arnhem, Nizozemsko
Souřadnice51°26′8″ s. š., 5°28′50″ v. d.
VýsledekNěmecké vítězství
Strany
Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Spojené státy americké USA
Kanada Kanada
Polsko Polsko
NizozemskoNizozemsko Nizozemsko [1] 		Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Velitelé
Spojené království Bernard Montgomery
Vzdušné síly („Market“)
Spojené státy americké Lewis H. Brereton
Spojené království Frederick Browning
Spojené království Roy Urquhart
Polsko Stanisław Sosabowski
Spojené státy americké James Gavin
Spojené státy americké Maxwell Taylor
Obrněné síly („Garden“)
Spojené království Miles Dempsey
Spojené království Brian Horrocks 		Německá říše Gerd von Rundstedt
Německá říše Walter Model
Německá říše Kurt Student
Německá říše Wilhelm Bittrich
Německá říše Hans Reinhard
Německá říše Gustav von Zangen
Síla
1 obrněná divize
2 pěší divize
3 výsadkové divize
1 nezávislá výsadková brigáda, 41 628 vojáků [2] 		~100 000
Ztráty
15 326–17 200 vojáků
88 tanků
377 letadel a kluzáků[3][4] 		3 300–8 000
30 tanků
159 letadel[5]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Operace Market Garden byla největší výsadková vojenská operace v dějinách, uskutečnila se v září 1944 ve druhé světové válce u nizozemských měst Arnhemu a Nijmegenu. Prvním cílem bylo obsazení řady důležitých mostů přes ramena řeky Rýn a dalších míst v Němci okupovaném Nizozemsku za pomoci mohutného nasazení výsadkářů a techniky shozené na padácích do týlu nepřítele (část Market). Následovat měl přesun spojeneckých motorizovaných a tankových oddílů od belgických hranic na výsadkáři zajištěná místa (část Garden). Úspěšně provedená operace by Spojencům umožnila obejít ze severu Siegfridovu linii, proniknout na německé území, rychle Německo porazit a ukončit tak válku ještě v roce 1944.

Přestože byla operace zahájena úspěšně obsazením mostů, výsadkáři se střetli s nečekaně silnými a dobře organizovanými německými jednotkami – jednak se zálohami západní fronty, jednak s elitními bojovými formacemi, které si zde odbývaly reorganizaci a doplňování po dlouhém nasazení na východní frontě. Navíc spojenecké pozemní síly postupovaly pomalu, nedokázaly k mostům dorazit podle plánu a klíčový nejsevernější most v Arnhemu se udržet nepodařilo.

Rýn tak zůstal překážkou až do března 1945. Porážka spojenců u Arnhemu je považována za poslední velké vítězství Němců během bojů na západní frontě.

Průběh operace

[editovat | editovat zdroj]

Operace byla zahájena 17. září. Spadala pod britské vrchní velení, které stanovilo tři výsadkové zóny: Eindhoven, Nijmegen a Arnhem.

U Eindhovenu seskočila americká 101. výsadková divize Screaming Eagles.

Poblíž Nijmegenu byli vysazeni příslušníci americké 82. výsadkové divize All-American, kteří 20. září úspěšně obsadili most přes rameno Rýna – řeku Waal u Nijmegenu.

Bitva o Arnhem

[editovat | editovat zdroj]
Britští výsadkáři u Arnhemu

Britská 1. výsadková divize, které velel Roy Urquhart, byla vysazena nejseverněji (a tedy nejhlouběji v týlu nepřítele), západně od Arnhemu (poblíž sídel Ede, Wolfheze a Oosterbeek severně od řeky). Dne 21. září (v samotném závěru bojů) byla na levém (jižním) břehu u Oosterbeeku vysazena 1. polská parašutistická brigáda pod vedením Stanisława Sosabowského. Výsadek byl opožděn kvůli špatnému počasí.

Úkolem bylo obsadit tři mosty přes Nederrijn, severní rameno Rýna. Železniční most u Oosterbeeku (51°58′12″ s. š., 5°51′16″ v. d.) však byl Němci zničen a východnější pontonový most u Arnhemu se ukázal jako nepoužitelný, zbýval tedy silniční most v Arnhemu (51°58′29″ s. š., 5°54′42″ v. d.).

V oblasti nasazení britské 1. výsadkové divize však kromě pravidelných jednotek odpočívaly dvě elitní německé divize Waffen SS: 9. tanková divize SS „Hohenstaufen“ a 10. tanková divize SS „Frundsberg“. Výsadkáři se setkali s výrazným odporem německých jednotek a jen části z nich se pod vedením podplukovníka Johna Frosta podařilo obsadit severní konec silničního mostu v Arnhemu. V malém počtu a v obklíčení dokázali most udržet déle, než bylo plánováno, nakonec ale museli kapitulovat. Zbytky spojeneckých sil se poté shromáždily západně od Arnhemu poblíž vesnice Oosterbeeku a nakonec se 25. září evakuovaly přes řeku Nederrijn na jižní břeh, obsazený již spojenci.

Památníky

[editovat | editovat zdroj]
Vojenský hřbitov v Oosterbeeku
Památník poblíž vojenského hřbitova

Oběti bojů v Arnhemu a okolí, převážně britští a polští výsadkaři, byly pohřbeny spolu s oběťmi tamních bojů v roce 1945 na vojenském hřbitově v Oosterbeeku.

Britský tank M4 Sherman před muzeem v Oosterbeeku

Operaci Market Garden je věnováno muzeum v Oosterbeeku (Airborne Museum), které se nachází v budově hotelu Hartenstein. Ten byl za druhé světové války velitelstvím německého polního maršála Waltera Modela, během operace v něm sídlilo spojenecké velení Roye Urquharta a při bojích byl téměř zničen. Současná expozice seznamuje s přípravou a průběhem operace, zahrnuje výzbroj a výstroj vojáků, multimediální program a repliku bojiště.

Operace, zejména její část odehrávající se v Nijmegenu a okolí, je zachycena také v expozici Muzea osvobození (Nationaal Bevrijdingsmuseum), které se nachází na okraji Groesbeeku, jihovýchodně od Nijmegenu.

Odkaz v populární kultuře

[editovat | editovat zdroj]
  • Bitva v ústí Šeldy (v originále: De Slag om de Schelde) – výpravný nizozemský film z roku 2020[6]
  • Theirs is the Glory (česky: Jejich je sláva) – britský film z roku 1946[7]
  • Operaci popisuje kniha Cornelia Ryana Vzdálený most z roku 1974,[8] která byla zfilmována roku 1977 jako Příliš vzdálený most (v originále jsou obě díla stejnojmenná – A Bridge Too Far).
  • Tzv. Operace Arnheim je zmíněna také v 18. epizodě seriálu 30 případů majora Zemana s názvem Bílé linky (1976).[9]
  • Tímto tématem se zabývá počítačová hra Brothers in Arms: Hells Highway (Pekelná dálnice)[10].
  • Operace Market Garden je také součástí jedné z verzí počítačové strategie Company of Heroes. Zde se příběh odehrává z pozice německé armády.
  • Touto bitvou byla inspirována také hra Arnhem z roku 1985. Určena byla pro počítač ZX Spectrum a patří mezi jednu z prvních strategií.[11]
  • Nasazení 101. výsadkové divize USA v Operaci Market Garden popisuje čtvrtá epizoda televizního seriálu Bratrstvo neohrožených s názvem Nováčkové.
  • Hra Post Scriptum se zabývá bojem v roce 1944/45 k a bojem v Belgii a Nizozemí
  • Operace Market Garden je součástí i hry Medal of Honor: Frontline (PlayStation 2, GameCube, Xbox)

V nizozemském Arnhemu se stala nedobrovolnou pozorovatelkou této operace Audrey Hepburnová, jež zde tehdy ve svých 15 letech pobývala se svojí matkou v rodinném sídle nizozemského šlechtického rodu van Heemstra.[12] Z tohoto důvodu dostala také nabídku, aby si zahrála jednu z rolí ve filmu Příliš vzdálený most, Audrey ji ale kvůli nedobrým vzpomínkám na tuto událost nakonec odmítla.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ The Dutch forces most involved in Market Garden were the Royal Netherlands Motorized Infantry Brigade (attached to British XXX Corps) and the Dutch resistance.
  2. ↑ Reynolds 2001, s. 173.
  3. ↑ MacDonald 1963, s. 199.
  4. ↑ Operation Market Garden Netherlands 17–25 September 1944 [online]. Dostupné online. 
  5. ↑ Staff 1945, s. 32.
  6. ↑ https://www.csfd.cz/film/944316-bitva-v-usti-seldy/prehled/
  7. ↑ http://www.imdb.com/title/tt0171824/
  8. ↑ RYAN, Cornelius. Vzdálený most : Bitva u Arnhemu, strhující příběh hrdinství a smrti. Plzeň: Nakladatelství Lidové noviny, 1994. 405 s. ISBN 80-7106-097-6. 
  9. ↑ V čase 1:00:00–1:02:30, dostupné online.
  10. ↑ Brothers in Arms: Hells Highway
  11. ↑ Arnhem
  12. ↑ PARIS, Barry. Audrey Hepburnová: životopis. Praha: BB/art s.r.o., 2005. ISBN 80-7341-684-0. Kapitola 1, s. 38–41. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Druhá světová válka
Chronologie
Události
vedoucí k
2. světové
válce
1939
  • Invaze do Polska (1. 9. – 6. 10.): Bitva o Westerplatte (1.–7. 9.), Sovětská invaze do Polska (17. 9. – 6. 10.)
  • Bitva u ústí Rio de La Plata (13. 12.)
  • Zimní válka (30. 11. 1939 – 13. 3. 1940)
    		•
    1940
  • Zimní válka (30. 11. 1939 – 13. 3. 1940): Mainilský incident (26. 11. 1939), Moskevský mír (12. 3.)
  • Německá invaze do Dánska (9. 4.)
  • Německá invaze do Norska (8. 4. – 10. 6.): Bitva o Narvik (9. 4. – 8. 6.)
  • Bitva o Nizozemsko (10.–19. 5.)
  • Bitva o Belgii (10.–25. 5.)
  • Bitva o Francii (10. 5. – 25. 6.): Bitva u Sedanu (12.–15. 5.), Bitva u Dunkerque (24. 5. – 4. 6.)
  • Anexe Pobaltí Sovětským svazem (17. 6.)
  • Bitva o Británii (10. 7. – 30. 10.)
  • Druhá vídeňská arbitráž (30. 8.)
  • Bitva o Dakar (23.–25. 9.)
  • Italsko-řecká válka (28. 10. 1940 – 23. 4. 1941)
    		•
    1941
  • Holokaust (1941–1945)
  • Italsko-řecká válka (28. 10. 1940 – 23. 4. 1941)
  • Německá invaze do Jugoslávie (6.–18. 4.)
  • Bitva o Řecko (6.–30. 4.)
  • Obléhání Tobruku (11. 4. – 10. 12.)
  • Invaze na Krétu (20. 5. – 1. 6.)
  • Operace Barbarossa (od 22. 6.): Bitva u Bělostoku a Minsku (22. 6. – 3. 7.), Bitva u Smolenska (6. 7. – 5. 8.), Bitva o Kyjevský kotel (23. 8. – 26. 9.), Obležení Leningradu (8. 9. 1941 – 27. 1. 1944), Bitva před Moskvou (1. 10. 1941 – 7. 11. 1942)
  • Druhá světová válka v Tichomoří: Útok na Pearl Harbor (7. 12.), Bitva o Malajsii (8. 12. 1941 – 30. 1. 1942), Bitva o Singapur (8. 12. 1941 – 15. 2. 1942), Boj o Filipíny (8. 12. 1941 – 9. 6. 1942), Invaze do Indonésie (8. 12. 1941 – 9. 3. 1942)
    		•
    1942
  • Atentát na Heydricha (27. 5.), Vyhlazení Lidic (9. 6.)
  • Obležení Leningradu (8. 9. 1941 – 27. 1. 1944)
  • Operace Blau (28. 6. – 24. 11.): Bitva u Voroněže (28. 6. – 24. 7.), Bitva u Stalingradu (21. 8. 1942 – 2. 2. 1943)
  • Druhá světová válka v Africe: Bitva o Madagaskar (5. 5. – 5. 11.), První bitva u El Alameinu (1.–27. 7.), Druhá bitva u El Alameinu (23. 10. – 5. 11.), Operace Torch (8.–16. 11.), Tuniské tažení (17. 11. 1942 – 13. 5. 1943)
  • Druhá světová válka v Tichomoří: Bitva o Malajsii (8. 12. 1941 – 30. 1. 1942), Bitva o Singapur (8. 12 1941 – 15. 2. 1942), Boj o Filipíny (8. 12. 1941 – 9. 6. 1942), Invaze do Indonésie (8. 12. 1941 – 9. 3. 1942), Bitva v Korálovém moři (4.–8. 5.), Bitva u Midwaye (3.–7. 6.), Bitva o Guadalcanal (7. 8. 1942 – 9. 2. 1943)
    		•
    1943
  • Východní fronta: Obležení Leningradu (8. 9. 1941 – 27. 1. 1944), Bitva u Stalingradu (21. 8. 1942 – 2. 2. 1943), Třetí bitva o Charkov (19. 2. – 15. 3.), Bitva v Kurském oblouku (5. 7. – 23. 8.), Operace Suvorov (7. 8. – 2. 10.), Bitva o Dněpr (24. 8. – 23. 12.)
  • Druhá světová válka ve Středomoří: Tuniské tažení (17. 11. 1942 – 13. 5. 1943), Invaze na Sicílii (9. 7. – 17. 8.), Vylodění v Itálii (3.–16. 9.)
  • Druhá světová válka v Tichomoří: Bitva o Guadalcanal (7. 8. 1942 – 9. 2. 1943)
    		•
    1944
  • Východní fronta: Obležení Leningradu (8. 9. 1941 – 27. 1. 1944), Bitva u Kamence Podolského (4. 3. – 17. 4.), Operace Bagration (22. 6. – 29. 8.), Varšavské povstání (1. 8. – 2. 10.), Slovenské národní povstání (29. 8. – 28. 10.)
  • Západní fronta: Vylodění v Normandii (6. 6.), Bitva v ústí Šeldy (2. 10. – 8. 11.), Operace Market Garden (17.–25. 9.), Bitva v Ardenách (16. 12. 1944 – 25. 1. 1945)
  • Druhá světová válka ve Středomoří: Bitva o Monte Cassino (17. 1. – 18. 5.), Vylodění u Anzia (22. 1. – 5. 6.)
  • Druhá světová válka v Tichomoří: Bitva o Guam (21. 7. – 10. 8), Bitva o Filipíny (20. 10. 1944 – 2. 9. 1945)
    		•
    1945
  • Bitva v Ardenách (16. 12. 1944 – 25. 1. 1945)
  • Viselsko-oderská operace (12. 1. – 3. 2.)
  • Bitva o Berlín (16. 4. – 2. 5.)
  • Osvobození Československa (10. 3. – 11. 5.): Ostravská operace (10. 3. – 5. 5.), Plzeňské povstání (5.– 6. 5.), Pražské povstání (5. 5. – 9. 5.)
  • Druhá světová válka v Tichomoří: Bitva o Filipíny (20. 10. 1944 – 2. 9. 1945), Bitva o Iwodžimu (16. 2. – 26. 3.), Bitva o Okinawu (1. 4. – 21. 6.), Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki (6. 8. a 9. 8.), Sovětsko-japonská válka (9. 8. – 3. 9.)
    		•
    Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Operace_Market_Garden&oldid=24360579“