Santorini
Santorini Σαντορίνη | |
---|---|
Mapa souostroví | |
Geografie | |
Poloha | 36°24′37″ s. š., 25°24′20″ v. d. |
Souostroví | Řecké ostrovy |
Rozloha | 92,5 km² |
Počet ostrovů | 5 |
Hlavní ostrov | Théra |
Země | |
Stát | Řecko |
• kraj | Jižní Egeis |
• regionální jednotka | Théra |
• obec | Théra |
• obecní jednotky | Théra, Oia |
• komunity | 14 |
• sídla | 47 |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 15550[1] (2011) |
Hustota zalidnění | 168,11 |
Jazyk | řečtina |
Santorini, Santorin nebo Théra (řecky Σαντορίνη nebo Θήρα) je souostroví a obec na rozhraní Egejského a Krétského moře, které se nachází na jižním okraji souostroví Kyklady v Řecku. Hlavním a zdaleka největším ostrovem, obepínajícím obloukovitě celý sever, východ a jih souostroví je Théra, na severozápadě jeho protějšek tvoří ostrov Thirasia a obvod na západě uzavírá ostrůvek Aspronisi. Uprostřed mezi nimi leží dvojice ostrovů Nea Kaimeni a Palea Kaimeni. Souostroví se nachází 110 km severně od Kréty a 220 km jihovýchodně od Athén. Tvoří zároveň stejnojmennou obec o rozloze 92,5 km². Nejvyšším bodem je Profitis Ilias na ostrově Théra s nadmořskou výškou 567 m.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]V roce 2011 žilo v obecní jednotce 15550 obyvatel. Celé souostroví tvoří jednu obec a dvě obecní jednotky, které se skládají z komunit a jednotlivých sídel, tj. měst a vesnic. V závorkách je uveden počet obyvatel jednotlivých komunit.
- Obec Santorini (15550)
- Obecní jednotka Théra (14005) — Akrotiri (489), Emborios (3085), Episkopi Gonias (1462), Exo Gonias (395), Fira (1857), Imerovigli (535), Katerados (1293), Megalochori (594), Mesaria (2092), Pirgos Kallisti (912), Vothonas (756), Vouvoulos (535),
- Obecní jednotka Oia (1545) — Oia (1226), Thirasia (319)
Sídel je celkem 47: na hlavním ostrově Théra je jich 36, dalších 5 sídel je na ostrově Thirasia a zbytek obce tvoří ostatní ostrovy a ostrůvky souostroví.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Z původního ostrova zůstaly jen obvodové části, obklopující až 400 m hlubokou lagunu. Má oválný tvar o rozměrech zhruba 17 km od severozápadu k jihovýchodu a šířce 13 km. Zatímco z vnější strany se povrch od pobřeží zvedá postupně, směrem dovnitř laguny spadají do moře 200 až 300 m vysoké skalní stěny.
Ostrovy
[editovat | editovat zdroj]ostrov | řecky | rozloha (km²) |
Pobř. (km)[2] |
N.v. (m) |
nejvyšší vrchol |
Obyv. [3] |
Hust. | obecní jednotka |
komunity | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1 | Théra | Θήρα | 79,194 | — | 567 | Profitis Ilias | 15 230 | 192,31 | Théra, Oia | 13 komunit |
2 | Thirasia | Θηρασία | 9,246 | — | 294 | Profitis Ilias | 319 | 34,50 | Oia | Thirasia |
3 | Nea Kameni | Νέα Καμένη | 3,338 | — | 127 | — | 0 | 0,00 | Théra | Fira |
4 | Palea Kameni | Παλαιά Καμένι | 0,525 | — | 98 | — | 1 | 1,90 | Théra | Fira |
5 | Aspronisi | Ασπρόνησι | 0,142 | — | 74 | Agnosto Onoma | 0 | 0,00 | Théra | Fira |
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Název
[editovat | editovat zdroj]Současný název Santorini dostalo souostroví až v dobách latinského císařství ve 13. století podle svaté Ireny (Sancta Irene). Dřívější názvy souostroví zněly Kallístē (Καλλίστη, "ta nejkrásnější"), Strongýlē (Στρογγύλη, "kruhová" resp. "kulatá"), nebo Thēra.
Vazba na České země
[editovat | editovat zdroj]Dne 16. listopadu 1477 byl vysvěcen na titulárního biskupa baziliky sv. Ireny na ostrově Santorini Augustin Luciani. Od roku 1482 až do smrti 1493 působil v českých zemích a utrakvistům (české a moravské církvi podobojí) světil jáhny a kněze. Byl pochován v chrámu Panny Marie (Matky Boží) před Týnem na Staroměstském náměstí v Praze.
Sopečný výbuch
[editovat | editovat zdroj]Nynější souostroví je zbytkem velkého sopečného ostrova (nazývaný ve své době Thēra), jehož střed byl rozmetán mohutným výbuchem. K sopečné erupci Santorin došlo někdy na přelomu 17. století př. n. l. a 16. století př. n. l. (Druhá přechodná doba). Jedná se patrně o jeden z nejsilnějších sopečných výbuchů známých člověku, který svou silou mnohonásobně převýšil slavný výbuch sopky Krakatoa v roce 1883 (podle některých odhadů až 100×). Jím vyvolaným klimatickým změnám a vlnám tsunami je připisován pád mínojské civilizace, dává se do souvislosti s některými z biblických deseti egyptských ran. Po erupci v Egyptě následovala Nová říše, jejíž zakladatel Ahmose I. je identifikován jako faraon, který vystupuje v příběhu Exodus. Někdy se tato katastrofa považuje za zdroj pověsti o Atlantidě. Síla výbuchu se odhaduje kolem 2 400 megatun TNT[4]. Pro představu, hirošimská bomba explodovala se silou 15 kilotun TNT, Théra se tedy vyrovnala svojí silou 160 000 hirošimským bombám. Nejsilnější lidstvem vytvořená bomba, nazývaná car-bomba, byla i při své síle výbuchu 50 megatun TNT stále 48krát slabší než výbuch ostrova Théra.
Náboženství
[editovat | editovat zdroj]Je zde římskokatolická minorita. Diecéze Santorini (Théra), sufragánní (podřízená) arcidiecézi Naxos, vznikla v roce 1204. V roce 2014 měla v jedné farnosti 1 řeholního kněze, 1 stálého jáhna, 1 řeholníka a 16 řeholnic a 500 věřících (tvořili tak 4 % z 12 360 obyvatel).[5]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Santorin na německé Wikipedii.
- ↑ počet obyvatel souostroví a obce dle [1] Archivováno 16. 10. 2015 na Wayback Machine..
- ↑ délka pobřeží dle [108.pdf] Archivováno 5. 7. 2014 na Wayback Machine.
- ↑ počet obyvatel obce dle [2] Archivováno 16. 10. 2015 na Wayback Machine.
- ↑ Jiří Svoboda. Jak to bylo s Atlantidou. Praha: NS Svoboda, 1998. 195 s. ISBN 80-205-0559-8. S. 42.
- ↑ Catholic-Hierarchy: Its Bishops and Dioceses, Current and Past. www.catholic-hierarchy.org [online]. [cit. 2023-07-05]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Santorini na Wikimedia Commons
- Santorini – kaldera (webcam)