Weizmannův institut věd
Weizmannův institut věd | |
---|---|
מכון ויצמן למדע | |
Urychlovač částic ve Weizmannově institutu | |
Rok založení | 1934 |
Vedení | |
Prezident (CEO) | Prof. Daniel Zajfman |
Počty akademiků | |
Studentů celkem | 1 000 |
Další informace | |
Počet fakult | 5 |
Rozpočet | 1 miliarda šekelů / rok[1] |
Sídlo | Rechovot |
Zeměpisné souřadnice | 31°54′27″ s. š., 34°48′33″ v. d. |
http://www.weizmann.ac.il | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Weizmannův institut věd (hebrejsky: מכון ויצמן למדע, anglicky: Weizmann Institute of Science; WIS) je špičkové vědecké pracoviště,[2] jedno z deseti nejprestižnějších vědeckých pracovišť světa[3] a univerzita ve městě Rechovot v Izraeli. Od ostatních izraelských univerzit se liší tím, že poskytuje pouze postgraduální vzdělání. Institut zaměstnává na 2400 vědců a na izraelské vědecké produkci se podílí 25 %.[4] V roce 2011 označil časopis The Scientist tento institut za nejlepší místo k práci v akademickém prostředí mimo Spojené státy.[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Institut byl založen roku 1934 Chajimem Weizmannem (pozdějším prvním izraelským prezidentem) jako Daniel Sieff Research Institute a od 2. listopadu 1949 nese na jeho počest jeho jméno.[6] Předtím než se Weizmann stal prezidentem, působil v laboratořích tohoto institutu jako vědec zabývající se organickou chemií. V současnosti zde studuje přibližně 2 500 studentů a lze zde získat tituly M.Sc. a Ph.D. v oborech: matematika, počítačové vědy, fyzika, chemie, biochemie a biologie, stejně jako v mnoha mezioborových programech.
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]V oblasti informatiky byla dvěma vědcům Weizmannova institutu věd udělena prestižní Turingova cena, a to v roce 1996 Amiru Pnueli za přínos v oblasti temporální logika, ověřování programů a systémů; a v roce 2002 Adi Šamirovi za přínos v oblasti šifrování s veřejným klíčem.
Význační vyučující
[editovat | editovat zdroj]- Oded Goldreich, informatik
- Chajim Harari, teoretický fyzik
- Efrajim Kacir, biofyzik, čtvrtý izraelský prezident
- Harry J. Lipkin, fyzik
- Mordechaj Milgrom, fyzik
- Amir Pnueli, informatik, Turingova cena (1996)
- Adi Šamir, kryptolog
- Igal Talmi, fyzik
- Chajim Weizmann, chemik, první izraelský prezident
- Ada Jonat, krystalografka, Nobelova cena za chemii (2009)
Prezidenti
[editovat | editovat zdroj]- Chajim Weizmann (1949–1952; v případě zahrnutí předchůdce tohoto institutu, tedy Institutu Daniela Sieffa, i v letech 1934–1952)
- Abba Eban (1959–1966)
- Meyer Weisgal (1966–1970)
- Albert Sabin (1970–1972)
- Jisra'el Dostrovsky (1972–1975)
- Michael Sela (1975–1985)
- Arje Dvorecky (1985–1988)
- Chajim Harari (1988–2001)
- Ilan Chet (2001–2006)
- Daniel Zajfman (2006–současnost)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Weizmann Institute of Science na anglické Wikipedii.
- ↑ Facts and Figures [online]. Weizmannův institut věd [cit. 2011-07-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-08. (anglicky)
- ↑ KRBEC, Pavel. Zajímavosti z konference IFLA 2000 v Jeruzalémě II [online]. Daidalos [cit. 2008-11-28]. Dostupné online.
- ↑ Čeští vědci se v Izraeli učí od největších mozků světa [online]. ČT24 [cit. 2010-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-13.
- ↑ BUDIL, Ivo. Březen ve vědě [online]. Vesmír, 1995-05 [cit. 2008-11-28]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Best Places to Work Academia, 2011 [online]. The Scientst, 2011-07-01 [cit. 2011-07-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-10. (anglicky)
- ↑ BARD, Mitchell Geoffrey; SCHWARTZ, Moshe. 1001 Facts Everyone Should Know about Israel. Lanham: Rowman & Littlefield Publishers, 2005. Dostupné online. ISBN 0-7425-4358-7. S. 96. (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Weizmannův institut věd na Wikimedia Commons
- (anglicky) (hebrejsky) Oficiální stránky
- (česky) Eretz.cz – Izraelští vědci identifikovali mechanismus šíření rakoviny (08/2007)
- (česky) Osel.cz – Na rakovinu s česnekem!