Jiří Hejna (malíř)

Jiří Hejna
Rodné jméno	Jiří Georges Hejna
Narození	29. července 1921; Praha, Československo
Úmrtí	2. března 2011 (ve věku 89 let); Paříž, Francie
Místo pohřbení	Hřbitov Père-Lachaise
Národnost	česká
Alma mater	Národní vysoká škola krásných umění; Akademie výtvarných umění v Praze; Baťova Škola umění
Povolání	akademický malíř, ilustrátor, grafik a medailér
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Hejna (29. července 1921, Praha – 2. března 2011, Paříž) byl český akademický malíř, ilustrátor a grafik.^[1]

Život

Jiří Hejna pocházel z rodiny truhláře Emanuela Hejny. Jeho starší bratr Václav Hejna byl rovněž malíř. V letech 1941–1945 studoval na Baťově Škole umění ve Zlíně dekorativní malířství pod vedením profesora Karla Hofmana, poté v roce 1945 na Akademii výtvarných umění v Praze a svémalířské vzdělání dokončil roku 1947 na École nationale supérieure des beaux-arts v Paříži. Roku 1946 se stal členem pražské Umělecké besedy.^[1]^[2]^[3]

Svou první autorskou výstavu uskutečnil roku 1947 pod pseudonymem Jiří H. Vojta v Praze v Topičově saloně pod názvem Člověk a město. V té době maloval v duchu magického realismu a abstraktního umění, ale po roce 1948 nesměl své abstraktní obrazy vystavovat. Roku 1955 se stal členem SČUG Hollar a účastnil se jeho výstav doma i v zahraničí. V té době působil též jako ilustrátor. Roku 1964 pracoval na realizaci fresek a sgrafit pro hotel Hvězda v Chebu. V tomto roce byl však uvězněn jeho bratr Václav a Jiřímu Hejnovi se podařilo i se svou ženou Zoe emigrovat do Francie, kde se usadil v Paříži.^[2]

V emigraci spolupracoval například jako výtvarník s exilovým nakladatelstvím Konfrontace, ale nejvíce proslul jako autor rozsáhlého abstraktního cyklu Compositions cosmogoniques (Kosmogonické kompozice), čímž se stal svébytným pokračovatelem Františka Kupky. Cyklus vznikal téměř padesát let (od roku 1959) a zahrnuje mnoho set pláten zachycujících chaos i organizovanost vesmírných sil.^[2] Každoročně vystavoval na Salonech Nezávislých v Paříži a na autorských výstavách v západní Evropě. Po roce 1989 už téměř nemaloval a nevystavoval, v ústraní ve svém ateliéru v Paříži čekal na uznání ze své bývalé vlasti. Domů se vrátil poprvé a naposled jen na několik dnů v roce 2005, rok poté, co se v Městské galerii ve Vysokém Mýtě konala jeho první výstava od roku 1961.^[2]

Samostatné výstavy

1947, Praha, Topičův salon (pod pseudonymem J. H. Vojta); Praha, Divadlo satiry;
1956, Beroun, galerie Městské knihovny
1957, Prostějov, Městské muzeum; Jilemnice, Městské muzeum
1958, Praha, Galerie mladých; katalog s textem Jiřího Padrty
1965, Saint-Tropez, Galerie Marcus Durand
1966, Nice, Galerie Rouff
1967, Paříž, Galerie Claude Degasches
1979, Curych, Galerie Krause
1981, Paříž, Galerie Sofitel
1988, Paříž, Galerie Atlante; Ženeva, Galerie Salammbo
2004, Vysoké Mýto, Městská galerie; Olomouc, Galerie Patro – Retrospektiva vesmíru
2011, Litomyšl, Městská galerie – Vesmír je jako pták Ohnivák

Bibliografie

Jiri Hejna. Numéro spécial de Revue K, Jiří Kolář, Paříž, 1983.
Le monde du peintre Jiri Hejna, Paříž, 1987.
Chalupa, Pavel: Retrospektiva vesmíru / Rétrospective de l´Univers, Vysoké Mýto, Artefactes, 2004.

Zastoupení ve sbírkách

Národní galerie v Praze
Nadace uměleckých sbírek, Praha^[4]
Galerie hlavního města Prahy
Městská galerie Vysoké Mýto
La Monnaie, Paříž

Z knižních ilustrací

Alexandr Nikolajevič Afanasjev: Létající koráb a jiné pohádky ruského lidu (1951).
Ran Bosilek: Kolo bulharských pohádek (1960).
Marie Dušková: Rodiče a děti (1954).
Bratři Grimmové: Německé pohádky (1961).
Jiří Horák: Pohádky a písně Lužických Srbů (1959).
Jiří Kovtun: Zpráva z Lisabonu (1979), – vydáno v exilovém nakladatelství Konfrontace v Curychu.
Josef Laufer: Padesát let v našem sportu (1957).
André Laurie: Dědic Robinsonův (1962).
Antonín Měšťan: Česká literatura 1785–1985 (Toronto, 68 Publishers, 1987).
Jiří Morava: Exilová léta Karla Havlíčka Borovského (1981) – vydáno v exilovém nakladatelství Konfrontace v Curychu.
Jan Palouš: Mušketýři s hokejkou (1955).
Leo Rosten: Pan Kaplan má třídu rád (1979) – vydáno v exilovém nakladatelství Konfrontace v Curychu.
Vladimír Škutina: Mrtvá babička na střeše automobilu a její záhadné zmizení (1983) – vydáno v exilovém nakladatelství Konfrontace v Curychu.
Mark Twain: Dobrodružství Toma Sawyera a Huckleberryho Finna (1961).

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Jiří Hejna – abART
↑ ^a ^b ^c ^d Jiří Hejna – Retrospektiva vesmíru. Městská galerie Vysoké Mýto, 11. 6. – 11. 9. 2004, kurátoři Pavel Chalupa a Miroslav Kroupa
↑ CHALUPA, Pavel. Jiří Hejna - Retrospektiva vesmíru. 1. vyd. Vysoké Mýto: Město Vysoké Mýto a Artefactes, 2004. 50 s. ISBN 80-239-3101-6.
↑ Jiří Hejna, Paříž, 2. pol. 60. let. web.archive.org [online]. Nadace uměleckých sbírek, 2016-03-12 [cit. 2023-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-12.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Hejna na Wikimedia Commons
Sbírka Jiřího Hejny v Nadaci uměleckých sbírek, Praha
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Hejna (malíř)
Česká katolická beseda v Paříži
Jiří Hejna v informačním systému abART

[REF1-1] Jiří Hejna – abART

[REF2-2] Jiří Hejna – Retrospektiva vesmíru. Městská galerie Vysoké Mýto, 11. 6. – 11. 9. 2004, kurátoři Pavel Chalupa a Miroslav Kroupa

[3] CHALUPA, Pavel. Jiří Hejna - Retrospektiva vesmíru. 1. vyd. Vysoké Mýto: Město Vysoké Mýto a Artefactes, 2004. 50 s. ISBN 80-239-3101-6.

[4] Jiří Hejna, Paříž, 2. pol. 60. let. web.archive.org [online]. Nadace uměleckých sbírek, 2016-03-12 [cit. 2023-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-12.

[1]

[2]

[3]

[4]